Do roku 2030 odstavíme většinu uhelných bloků, místo nich si pořídíme 6000 megawattů výkonu v obnovitelných zdrojích, hlavně ve fotovoltaice. Po roce 2030 postavíme nový jaderný blok v Dukovanech a v dalším desetiletí přijde řada na investování do menších modulárních reaktorů. Tak ve stručnosti vypadá nová korporátní strategie, kterou dnes zveřejnilo vedení Skupiny ČEZ.
Ke změně strategie donutily Skupinu ČEZ hlavně vnější okolnosti. Na jedné straně přichází Evropská komise s přísnějšími cíli klimatické a energetické politiky, jež počítají s výraznou dekarbonizací již v tomto desetiletí. Dále je zde cena emisní povolenky okolo 50 eur za tunu oxidu uhličitého, což dělá z energetiky založené na uhlí ztrátový byznys.
Důležitým, ale méně známým vlivem je tlak ze strany bank a pojišťoven. Dokonce i velcí investoři do akcií, jako jsou správci fondů BlackRock, Fidelity a Vanguard, dnes sledují přístup energetických i jiných podniků k ekologické a společenské odpovědnosti.„Banky a pojišťovny podmiňují poskytování služeb odklonem od uhelné energetiky a společenskou odpovědností,“ uvedl při setkání s novináři generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
V současném desetiletí se chce ČEZ zaměřit na investování do fotovoltaických elektráren, hlavně na domácím českém trhu. Do roku 2025 chce postavit obnovitelné zdroje o výkonu 1500 megawattů. do roku 2030 to má být celkem 6000 megawattů. Naopak podíl uhlí má klesnout z 39 procent v roce 2019 na 25 procent v roce 2025 a následně na 12,5 procenta k roku 2030. V té době by měla emisní intenzita klesnout na 0,16 tuny oxidu uhličitého na megawatthodinu (letos to má být zhruba 0,28 tuny).
Rok 2030 tak přežijí zřejmě jen tři nejmodernější uhelné elektrárny v majetku Skupiny ČEZ – Ledvice, Tušimice II a Prunéřov II. Teplárny v majetku ČEZ už za devět let nebudou spalovat žádné uhlí, nahradí je nové zdroje na zemní plyn, biomasu či odpad.
Otázkou je, zda to bude stačit. „Velká část bank a pojišťoven na českém trhu omezuje poskytování úvěrů a pojištění uhelným firmám, které nemají plán na konec využívání uhlí do roku 2030. Takový plán ale skupina ČEZ dnes nepředstavila – v roce 2030 stále plánuje spalovat uhlí a neuvedla ani konečné datum spalování uhlí. Lze tedy předpokládat, že takový plán nesplňuje pravidla řady finančních institucí pro poskytování financování či pojištění a dnes oznámená prezentace se tak minula se zamýšleným cílem,“ poznamenal Jiří Jeřábek z organizace Greenpeace Česká republika.
ČEZ má zájem také o moderní bezemisní technologie. Do roku 2030 by měl mít k dispozici zařízení na akumulaci energie s elektrickým výkonem nejméně 300 megawattů. Po roce 2040 by chtěl začít stavět malé a střední modulární reaktory. S možnými dodavateli, kterými jsou společnosti NuScale, Rolls-Royce a GE Hitachi, je už dnes v kontaktu. Zajímavou cestou do budoucna je také náhrada zemního plynu za vodík.
Nové investice mají Skupině ČEZ pomoct nejen z hlediska posílení zelené image, ale také byznysově. Letos se ČEZ zmenšuje vzhledem k odprodeji dceřiných podniků v Rumunsku, Bulharsku a Polsku, ale také v souvislosti se zavíráním či prodejem uhelných elektráren v Česku. Díky novým investicím by se měl v roce 2025 dostat zpět na úroveň provozního zisku před odpisy z loňského roku (65 miliard korun), v roce 2030 už by výše EBITDA mohla dosahovat 80 až 85 miliard korun.
Akcie ČEZ na oznámenou strategii reagovaly jen nevýrazně. Před odpoledním termínem tiskové konference jedna akcie stála 616,50 koruny, při uzavření burzy to bylo 620,50 koruny za akcii.
David Tramba
