Nový zdroj tepla pro Krakov, jaderný blok a fotovoltaika na Slovensku, větrné parky v Německu a Francii. ČEZ po letech útlumu opět nastartoval expanzi na zahraničních energetických trzích. Ekonomický deník přináší výběr dosud veřejné neznámých informací o plánech Skupiny ČEZ, které se objevují v nedávno vydané pololetní zprávě.
Rostoucí ceny a nedostatek elektřiny na trhu jsou jasnou výzvou pro budování nových elektráren v Česku i zahraničí. Zapojit se chce i polostátní ČEZ, avšak oproti minulosti se nicméně přístup změnil. Tentokrát už nechce kupovat ani stavět elektrárny v zemích s jemně řečeno nižší kulturou podnikání. Bolestivé zkušenosti s působením v Bulharsku, Albánii či Turecku jednou stačily. Tentokrát ČEZ sází na relativní jistotu, kterou nabízejí trhy sousedních zemí.
Nové Jaslovské Bohunice
Jistým překvapením může být, že ČEZ stále počítá s projektem na výstavbu nové jaderné elektrárny v lokalitě Jaslovské Bohunice. Přesněji řečeno se jedná o společný podnik s názvem Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), ve kterém má slovenská vláda 51procentní podíl a ČEZ 49 procent. Založen byl již v roce 2009, ale v posledních pěti letech byl téměř neviditelný.
Změnilo se to letos v únoru, kdy společnost JESS získala osvědčení ministerstva hospodářství pro výstavbu nového jaderného zdroje. Prioritou pro zbytek letošního roku je příprava dokumentace pro umístění nového jaderného zdroje podle atomového zákona tak, aby mohlo být územní řízení zahájeno v únoru 2023.
Výše zmíněný společný podnik JESS v letošním roce rozšířil oblast svého zájmu na obnovitelné zdroje. Připravuje pilotní projekt fotovoltaické elektrárny s výkonem 10 megawattů (MW) na brownfieldových pozemcích v Trnavském kraji, ke které chce pořídit 1MW elektrolyzér pro výrobu zeleného vodíku. Vyrobený vodík má najít uplatnění v dopravě.
Dodavatel tepla pro Krakov
ČEZ zahájil na jaře jednání o možné spolupráci s magistrátem města Krakova ve věci rozvoje soustavy centralizovaného zásobování teplem. Jeho součástí má být výstavba nového teplárenského zdroje v lokalitě Skawina. Stará černouhelná elektrárna Skawina, kterou ČEZ koupil v roce 2006 a která zásobuje teplem západní část Krakova, je v provozu přes 60 let. Je tedy nejvyšší čas nahradit ji modernějším energetickým zdrojem.
Přitom ještě v loňském roce se ČEZ snažil polské elektrárny Skawina zbavit. Nabízel ji v jednom balíku s výrazně modernější elektrárnou Chorzów. Soutěž však dopadla neslavně – žádný vážný zájemce se nepřihlásil. ČEZ, který své aktivity v oboru uhelné energetiky utlumuje, tak byl nucen si polské elektrárny ponechat.
Větrníky na Západě
V Německu se Skupina ČEZ zaměřila na development větrných elektráren s lokálním partnerem. Konkrétně se jedná o 12 projektů s plánovaným výkonem až 193,5 megawattu. V nejpokročilejší fázi je z nich je projekt Datteln, který zahrnuje dvě turbiny o celkovém instalovaném výkonu 11,4 MW. V květnu tento projekt uspěl v aukci na získání podpory pro výrobu elektřiny z pevninských větrných zdrojů. V provozu má být do konce roku 2023.
Ve Francii Skupina ČEZ pokročila v developmentu portfolia 17 projektů pevninských větrných elektráren s plánovanou kapacitou až 225 MW. První z nich je v současné době ve výstavbě – jedná se o projekt Aschères-le-Marché se čtyřmi turbinami a výkonem 12 MW.
David Tramba
