Skupina ČEZ odstaví na konci roku 2022 nebo nejpozději na jaře 2023 zbývající tři uhelné bloky v Elektrárně Dětmarovice. Skončí tak největší energetický zdroj v Moravskoslezském kraji a také jediná velká černouhelná elektrárna v Česku. Částečnou náhradu zajistí plynové kogenerační jednotky, které do budoucna převezmou funkci výrobce tepla pro zákazníky v Orlové a Bohumíně.
Poznámka o částečné náhradě je zcela namístě. Tři uhelné bloky o výkonu 600 megawattů totiž budou nahrazeny čtyřmi kogeneračními jednotkami na zemní plyn o celkovém výkonu okolo 45 megawattů. Navržené řešení je podle vyjádření společnosti ČEZ v souladu se strategií transformace teplárenství vyhlášenou ministerstvem průmyslu a obchodu loni v září. ČEZ předpokládá využití investiční podpory, nejspíš tedy z Modernizačního fondu.
Elektrárna Dětmarovice je největší uhelnou elektrárnou na území Moravskoslezského kraje i v rámci celé Moravy. Spaluje černé uhlí, z něhož vyrábí elektřinu a teplo. Konec provozu největší černouhelné elektrárny v České republice má přinejmenším tři důvody: ekonomickou nevýhodnost černého uhlí jako paliva, rostoucí platby za emisní povolenky a také brzký konec těžby v dolech OKD. Právě OKD bylo hlavním dodavatelem paliva do Dětmarovic, menší množství ČEZ dovážel z Polska.
Elektrárna má v současnosti 205 zaměstnanců. „Letos plánujeme snížení počtu pracovních míst přibližně o deset procent. Další odchody budou následovat až po ukončení provozu bloků na konci roku 2022 nebo po konci topné sezóny v roce 2023,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Elektrárny Dětmarovice Martin Hančar.
ČEZ v posledních dvou letech urychlil plánovaný odklon od uhelné energetiky. Zavřel elektrárnu Prunéřov I (440 MW), ukončil provoz dvou starých bloků v elektrárně Ledvice (220 MW), prvního bloku v Dětmarovicích (200 MW) i černouhelný zdroj v Ostravě-Vítkovicích (80 MW). V srpnu letošního roku uzavře také hnědouhelnou elektrárnu Mělník III (500 MW).
David Tramba