Energetická skupina ČEZ míří k rekordním výsledkům. Čistý zisk za první tři kvartály dosáhl 52,3 miliardy korun, v samotném třetí čtvrtletí to bylo 18,7 miliardy. V meziročním srovnání jsou tyto výsledky téměř nesrovnatelné – čistý zisk za leden až září roku 2021 dosahoval jen 6,7 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků Skupiny ČEZ.
Co se týká dalších zásadních ukazatelů, tak celkové provozní výnosy vzrostly o 35 procent na 211 miliard korun a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 88 procent na 89 miliard korun. Na dosaženém provozním zisku (65 miliard korun) se podílela nejvíc výroba elektřiny včetně velkoobchodního prodeje (50,5 miliardy korun), s velkým odstupem následuje distribuce elektřiny (8,8 miliardy) a těžba uhlí (3,9 miliardy).
Nemalý podíl na vyšší ziskovosti má zvyšování cen elektřiny pro zákazníky všech velikostí, ale v podrobných výsledcích najdeme i jiné, překvapivější položky. Třeba spekulativní a zajišťovací transakce na velkoobchodním trhu. Za leden až září tak ČEZ vydělal na derivátových obchodech se zemním plynem 14,6 miliardy korun.
Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy za celý rok 2022 očekává vedení Skupiny ČEZ na úrovni 65 až 75 miliard korun (odhad ze srpna uváděl rozpětí 60 až 65 miliard korun). „Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Vysoká dividenda je dobrou zprávou hlavně pro majoritního akcionáře ČEZ – Českou republiku. Státní pokladně by rozdělení zisku dle pravidel dividendové politiky vyneslo příjem 36 až 42 miliard korun. Výsledky i odhady za celý rok překonaly odhady akciových analytiků. Akcie ČEZ po otevření pražské burzy skokově vzrostly na 859 korun za kus, po první hodině obchodování však oslabily na 845 korun.
Expanze v plynárenství a fotovoltaice
ČEZ v letošním roce uskutečnil pouze jednu významnější akvizici – nákup jaderně technologické společnosti Škoda JS za 1,6 miliardy korun. Význam má také expanze v oblasti plynárenství. ČEZ začal od září využívat nový LNG terminál v nizozemském Eemshavenu, jehož prostřednictvím bude do Česka dodávat až 3 miliardy m3 zemního plynu ročně. „Jde o zásadní krok pro energetickou bezpečnost ČR, nezávislost na Rusku a důležitou pojistku pro případ omezení dodávek zemního plynu z jiných zdrojů. Aktuálně se již plyn z terminálu používá i pro dodávky do ČR,“ doplnil Daniel Beneš.
Skupina ČEZ potvrdila také zájem o rozvoj jaderné energetiky. Pokračuje v přípravě na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Nabídky má trojice uchazečů předložit na konci listopadu. První malý modulární reaktor by mohl vzniknout v areálu Jaderné elektrárny Temelín již v roce 2032.
V oblasti obnovitelných zdrojů ČEZ urychluje výstavbu nových zdrojů s cílem zprovoznění výkonu 6 000 MW do roku 2030. Jak dále ČEZ ve výsledcích uvedl, v nové výzvě Modernizačního fondu žádá o dotaci na 44 velkých fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 1012 MW.
David Tramba
