ČEZ má v plánu postavit do konce desetiletí bateriová úložiště energie o výkonu 300 megawattů. Již během letošního léta chce dokončit desetimegawattové bateriové úložiště v areálu Energocentra Vítkovice v Ostravě. Následovat bude výstavba velkých úložišť v areálu uhelných elektráren s plánovaným spuštěním v letech 2024 a 2025. Na konferenci Solární energie a akumulace v ČR to uvedl člen představenstva ČEZ Jan Kalina.
Bateriové úložiště v Ostravě-Vítkovicích se po dokončení stane, i když jen na pár měsíců, největším zařízením svého druhu v České republice. Jak ČEZ již dříve informoval, bude mít výkon 10 MW a úložnou kapacitu 9,45 MWh. To jsou zhruba trojnásobné parametry oproti dosud největšímu zařízení Skupiny ČEZ v Tušimicích. Zhruba o čtvrtinu překonává i nedávno dokončenou baterii na Sokolovsku, kterou vlastní SUAS Group spolu s fondem EIF.
Jak dále Jan Kalina uvedl během svého vystoupení na konferenci, akumulace energie se nebude omezovat jen na bateriová úložiště. ČEZ připravuje úpravu dvou ze čtyř turbín vodní elektrárny Orlík tak, aby umožnily přehradu využívat jako přečerpávací vodní elektrárnu s kapacitou 700 MWh. Ve stadiu příprav je ještě podobný projekt v Ústeckém kraji o kapacitě 500 MWh, ale tady nejprve musí ČEZ propočítat, zda se taková investice vyplatí.
Vedle toho ČEZ připravuje také dva projekty na ukládání přebytků energie do horké vody, a sice v areálu Teplárny Dvůr Králové (60 MWh) a Elektrárny Mělník (650 MWh). Ve hře je také inovativní řešení, které počítá s ukládáním energie do roztavených solí. Technické řešení chystá Centrum výzkumu Řež, pilotní projekt s kapacitou okolo 30 MWh by byl umístěn v areálu Elektrárny Mělník. Realizace tohoto „solného úložiště“ je podle Kaliny reálná až v roce 2027 nebo 2028.
Rekordní baterie roste na Mělnicku
Plány v oblasti ukládání energie představili také další účastníci konference Solární energie a akumulace v ČR. Členka představenstva firmy E.nest Energy Darina Merdassi představila energetické centrum, které se právě staví u Vraňan na Mělnicku. Po dokončení v květnu příštího roku bude zahrnout bateriové úložiště s výkonem 20 MW a kapacitou 22 megawatthodin a spalovací turbíny na zemní plyn s celkovým výkonem 30 MW. „Naše energetické centrum umožní náhradu části výkonu uhelných zdrojů při poskytování služeb výkonové rovnováhy pro ČEPS,“ zmínila Darina Merdassi.
Další energetickou skupinou, která se chce na velká bateriová úložiště zaměřit, že Solar Global. Ta nedávno získala podporu z Modernizačního fondu pro 47 projektů fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu téměř 65 MW. Akumulaci energie bude mít 39 z nich. Celková investice do všech plánovaných projektů přesáhne 2 miliardy korun, z toho dotace pokryje zhruba třetinu.
Zájem investorů o bateriová úložiště roste navzdory faktu, že Česká republika je více než dva roky v prodlení, co se týká v implementaci evropských směrnic upravujících oblast akumulace energie a flexibility. Za nepřevzetí evropské legislativy přitom Česku hrozí až miliardové pokuty, jak již dříve upozornil výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie Aku-Bat CZ Jan Fousek. Situaci má změnit chystaná novela energetického zákona „Lex OZE 3“, ale není dodnes hotova.
S rostoucím výkonem větrných a solárních elektráren ve střední Evropě se posilování kapacit v oblasti ukládání energie stane nutností. Hlavně během jara a léta dochází k situacím, kdy cena elektřiny v některých denních hodinách klesá až do záporných hodnot. Bateriová či jiná úložiště přebytečnou energii odčerpají a dodají ji do sítě v době, kdy je elektřina drahá – tedy v ranních nebo večerních hodinách.
David Tramba
