ČEZ poodhalil konkrétní plán na stavbu nových paroplynových elektráren. V Počeradech, které leží mezi Louny a Mostem, mají vyrůst hned dvě. Nové zdroje posílí stabilitu sítě a nahradí uhlí. Jenže ročně spálí 460 milionů kubíků plynu navíc. To zvýší závislost Česka na dovozu.
Nové elektrárny nebude ČEZ stavět na zelené louce. V Počeradech už stojí uhelná elektrárna a zhruba deset stará paroplynová elektrárna. K té mají přibýt dvě další o výkonu 250 a 750 megawattů. To v součtu odpovídá zhruba polovině výkonu jaderné elektrárny Dukovany.
Záměr je teprve na počátku povolovacích řízení. ČEZ předložil oznámení, na jehož základě zahájí Krajský úřad Ústeckého kraje posuzování z hlediska dopadu na životní prostředí (EIA). Pokud vše půjde podle plánu, ČEZ chce začít stavět menší elektrárnu v lednu 2028, do provozu by ji spustil v polovině roku 2031. Větší zdroj začne budovat na jaře 2029 a spustí jej na podzim roku 2032.
Budou vyrábět, když je elektřiny nedostatek
„Paroplynová elektrárna bude po svém rozšíření sloužit jako flexibilní zdroj elektrické energie schopný rychlého startu a regulace výkonu, což jí umožní plnit důležitou roli v rámci stabilizace elektrizační soustavy. Paroplynová elektrárna bude fungovat zejména v pološpičkovém režimu, tedy v době zvýšené spotřeby elektrické energie nebo při potřebě stabilizace elektrizační sítě,“ uvedl ČEZ v oznámení pro Ústecký kraj.
Nové zdroje by mohly být v provozu po dobu zhruba 3000 hodin v roce. Spotřebují tak okolo 460 milionů metrů krychlových zemního plynu ročně. To by navýšilo spotřebu plynu v České republice o více než pět procent. Dopady na krajinu a okolí má omezit fakt, že nové paroplynové zdroje budou umístěny v areálu již existující Elektrárny Počerady.
Mohlo by vás zajímat
Jedna uhelná a tři plynové
Pokud sečteme různé zdroje, Elektrárna Počerady je už dnes ve výrobě elektřiny na třetím místě hned za temelínskou a dukovanskou jadernou elektrárnou. Nachází se zde starší uhelná elektrárna o výkonu 1050 megawattů, kterou od ledna 2021 vlastní skupina Sev.en. A také paroplynová elektrárna o výkonu 876 MW, kterou spustil ČEZ do provozu koncem roku 2013.
Souběžný provoz všech čtyř energetických zdrojů je však málo pravděpodobný. Vzhledem k tlaku, který vytvářejí klesající ceny elektřiny v kombinaci s drahými emisními povolenkami, nejspíš uhelná elektrárna ukončí provoz do roku 2030. Tedy dříve, než ČEZ prvně nastartuje dva nové paroplynové zdroje.
Přechod od uhlí k plynu
Stavba paroplynových zdrojů v Počeradech je v souladu se strategií české vlády, která počítá s odklonem od uhlí k zemnímu plynu. Tento trend stát podpořil speciální legislativou, známou pod označením Lex Plyn. Před odstavením uhelných bloků bez vhodné náhrady varovala loni společnost ČEPS, která dohlíží na stabilitu české energetické sítě. Ta doporučila postavit plynové či paroplynové elektrárny s flexibilním výkonem v rozsahu nejméně 1600 až 1900 megawattů.
Velké energetické skupiny se v posledních letech zaměřují hlavně na moderní plynové teplárny. ČEZ chystá jejich výstavbu v Mělníce a Trmicích, EPH v Opatovicích nad Labem a Komořanech u Mostu, Veolia Energie v Ostravě-Třebovicích a tak dále. Naopak zájemců o stavbu velké plynové elektrárny se zatím objevilo méně. Zmínil lze záměr energetické skupiny UCED na 300megawattový zdroj v Chomutově.
