Poloviční oproti Rakousku, stejná jako v Estonsku, dvojnásobná oproti Bulharsku. Taková byla loni průměrná čistá mzda v České republice. Jak dále uvádí studie Mazars CEE Tax Guide, průměrná hrubá mzda v Česku v soukromém sektoru dosáhla 1533 eur (37 499 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky.
Maďarsko loni podle studie poradenské firmy Mazars zaznamenalo vysoký růst mezd – meziročně o 19 procent. Navzdory tomu zůstávají maďarští zaměstnanci placení hůře než ti čeští. Zatímco průměrná čistá mzda bezdětného zaměstnance v Česku v přepočtu vychází na 1239 eur měsíčně, zaměstnanci v Polsku, Maďarsku a na Slovensku mají příjem po zdanění jen okolo 900 eur.
Studie dále uvádí, že u povinných odvodů zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí jsou značné rozdíly. Odvody jsou relativně nejvyšší v České republice a na Slovensku. Současně však platí, že poměr mezi čistou a superhrubou mzdou je v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy podobný. Čistá mzda tvoří zpravidla 55 až 65 procent superhrubé mzdy. Nejvyšší zdanění práce je v Německu a Rakousku, kde se tento poměr blíží 50 procentům.
Srovnání příjmu zaměstnanců (v eurech)
| země | superhrubá | hrubá mzda | čistá mzda |
| Německo | 4955 | 4130 | 2611 |
| Rakousko | 4958 | 3818 | 2542 |
| Slovinsko | 2396 | 2064 | 1360 |
| Estonsko | 2071 | 1548 | 1255 |
| Česká republika | 2050 | 1533 | 1239 |
| Litva | 1531 | 1504 | 964 |
| Řecko | 1448 | 1182 | 942 |
| Chorvatsko | 1540 | 1322 | 936 |
| Lotyšsko | 1582 | 1280 | 916 |
| Polsko | 1587 | 1301 | 911 |
| Maďarsko | 1547 | 1369 | 910 |
| Slovensko | 1602 | 1185 | 904 |
| Rumunsko | 1259 | 1231 | 720 |
| Bulharsko | 980 | 824 | 639 |
| Bosna a Herceg. | 913 | 826 | 528 |
| Srbsko | 786 | 674 | 486 |
| Sev. Makedonie | 707 | 707 | 472 |
| Albánie | 572 | 490 | 403 |
| Ukrajina | 592 | 485 | 390 |
Ze studie dále vyplývá, že základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) v regionu se pohybuje mezi 19 a 21 procenta, Česká republika tedy se základní sazbou 21 procent v tomto pohledu nijak nevybočuje, stejně jako Německo (19 %) či Rakousko (20 %). Naopak základní sazba DPH ve výši 25 procent v Chorvatsku a 27 procent v Maďarsku je nebývale vysoká.
Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 procenty, v Česku dosahuje 19 procent. Zatímco německé firmy odvádějí na této dani nejvíce, nejnižší korporátní daně platí některé firmy v Kosovu a v Litvě. Nízká devítiprocentní sazba je Maďarsku a Černé Hoře. Pouze jediná země za poslední rok daň ze zisku firem snížila. Stalo se tak v Řecku, kde sazba korporátní daně klesla ze 24 na 22 procent.
Co se týká samotné daně z příjmů fyzických osob, devět států si zachovává jedno daňové pásmo (příkladem může být Maďarsko s 15procentní daní). Většina států regionu střední a východní Evropy pak má progresivní zdanění, tedy více daňových pásem. V Rakousku dosahuje daň z příjmů fyzických osob až 55 procent. Slovensko má tři daňová pásma (15, 19 a 25 %), Polsko dvě (17 a 32 %), Česká republika také dvě (15 a 23 %).
Mazars je mezinárodní společnost, která se specializuje na audit, účetnictví, poradenství a daňové služby. Působí ve více než 90 zemích a teritoriích po celém světě a pracuje pro ni 44 tisíc odborníků.
David Tramba
