Čeští zaměstnanci berou v průměru 1239 eur čistého, méně než Estonci či Slovinci

Poloviční oproti Rakousku, stejná jako v Estonsku, dvojnásobná oproti Bulharsku. Taková byla loni průměrná čistá mzda v České republice. Jak dále uvádí studie Mazars CEE Tax Guide, průměrná hrubá mzda v Česku v soukromém sektoru dosáhla 1533 eur (37 499 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky.

Maďarsko loni podle studie poradenské firmy Mazars zaznamenalo vysoký růst mezd – meziročně o 19 procent. Navzdory tomu zůstávají maďarští zaměstnanci placení hůře než ti čeští. Zatímco průměrná čistá mzda bezdětného zaměstnance v Česku v přepočtu vychází na 1239 eur měsíčně, zaměstnanci v Polsku, Maďarsku a na Slovensku mají příjem po zdanění jen okolo 900 eur.

Studie dále uvádí, že u povinných odvodů zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí jsou značné rozdíly. Odvody jsou relativně nejvyšší v České republice a na Slovensku. Současně však platí, že poměr mezi čistou a superhrubou mzdou je v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy podobný. Čistá mzda tvoří zpravidla 55 až 65 procent superhrubé mzdy. Nejvyšší zdanění práce je v Německu a Rakousku, kde se tento poměr blíží 50 procentům.

Srovnání příjmu zaměstnanců (v eurech)

Ze studie dále vyplývá, že základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) v regionu se pohybuje mezi 19 a 21 procenta, Česká republika tedy se základní sazbou 21 procent v tomto pohledu nijak nevybočuje, stejně jako Německo (19 %) či Rakousko (20 %). Naopak základní sazba DPH ve výši 25 procent v Chorvatsku a 27 procent v Maďarsku je nebývale vysoká.

Běžná sazba daně z příjmu právnických osob v zemích regionu zůstává mezi 15 a 20 procenty, v Česku dosahuje 19 procent. Zatímco německé firmy odvádějí na této dani nejvíce, nejnižší korporátní daně platí některé firmy v Kosovu a v Litvě. Nízká devítiprocentní sazba je Maďarsku a Černé Hoře. Pouze jediná země za poslední rok daň ze zisku firem snížila. Stalo se tak v Řecku, kde sazba korporátní daně klesla ze 24 na 22 procent.

Co se týká samotné daně z příjmů fyzických osob, devět států si zachovává jedno daňové pásmo (příkladem může být Maďarsko s 15procentní daní). Většina států regionu střední a východní Evropy pak má progresivní zdanění, tedy více daňových pásem. V Rakousku dosahuje daň z příjmů fyzických osob až 55 procent. Slovensko má tři daňová pásma (15, 19 a 25 %), Polsko dvě (17 a 32 %), Česká republika také dvě (15 a 23 %).

Mohlo by vás zajímat

Efektivizace lůžkové péče zamezí neudržitelnému růstu výdajů, věří Zitterbart. Je to jen záplata, míní Maříková

Mazars je mezinárodní společnost, která se specializuje na audit, účetnictví, poradenství a daňové služby. Působí ve více než 90 zemích a teritoriích po celém světě a pracuje pro ni 44 tisíc odborníků.

David Tramba