Před 65 lety, v noci z 24. na 25. září 1957, se Československo stalo teprve devátou zemí na světě, která úspěšně zvládla spustit řízenou štěpnou reakci. Přelomový okamžik se odehrál v reaktoru VVR-S Ústavu jaderné fysiky – což je dnešní dnešní ÚJV – v Řeži u Prahy a trval pouhých patnáct minut. Otevřel však cestu k využití jaderné energie pro výrobu elektřiny.
Výzkumně-vědecké jaderné pracoviště vzniklo v Řeži v rekordním čase: v červnu 1955 vláda rozhodla o zřízení ústavu a jeho výstavbě, v srpnu stejného roku vyjely buldozery připravovat staveniště a o dva roky později již zde stál funkční jaderný reaktor VVR-S připravený ke spuštění.
Reaktor VVR-S ze speciálního těžkého betonu se tyčil do výše necelých sedmi metrů. Palivem byl uran obohacený na 10 procent izotopem U235 v podobě palivových tabletek uspořádaných do proutků, které tvořily palivové kazety. Těch se do vnitřní části reaktoru válcovitého tvaru vešlo 26. Moderátorem i chladícím médiem byla destilovaná voda.
S jejím využitím se pojí i městská legenda, že první český reaktor byl chlazený mlékem. Destilovanou vodu totiž do ústavu vozily mlékárenské cisterny. Reaktor o tepelném výkonu 2 MW sloužil zejména k výzkumu reaktorové techniky a k výrobě výzkumných radioizotopů. V průběhu let došlo k jeho několika úpravám a modernizacím. V provozu byl až do roku 1987. Poté jej nahradil lehkovodní reaktor LVR-15, který slouží pro výzkumné účely v ÚJV dodnes.
Cesta komerčnímu využití jaderné energie
Kráce poté, v roce 1958, začala výstavba prvního bloku elektrárny Jaslovské Bohunice A-1 na Slovensku poblíž Trnavy. Jednalo se o těžkovodní reaktor chlazený plynem a s palivem v podobě přírodního uranu. Jednalo se o původní československou technologii vynalezenou v plzeňské Škodě, která však trpěla řadou vážných nedostatků. Po vážných haváriích v lednu 1976 a únoru 1977 byl reaktor A-1 odstaven z provozu.
Od 70. let se komunistické Československo zaměřilo na budování jaderných bloků se sovětskými lehkovodními tlakovými reaktory VVER. Čtyři bloky byly v letech 1978 až 1985 spuštěny do provozu v Jaslovských Bohunicích, následovaly čtyři bloky v Dukovanech (1985 až 1987). Druhá jaderná elektrárna na českém území vyrostla v jihočeském Temelína, její dva bloky s 1000megawattovým výkonem byly spuštěny v letech 2000 a 2003.
Jádro je opět v kurzu
Nyní se jaderná energetika se opět vrací do centra pozornosti. Nabídky zájemců o výstavbu pátého bloku v Dukovanech obdrží společnost ČEZ již za dva měsíce – koncem listopadu. Podle předběžného harmonogramu by výstavba mohla začít v roce 2029 a uvedení do provozu má následovat v roce 2036. Ještě o něco dříve, možná už v roce 2032, by mohl v Jižních Čechách fungovat první malý modulární reaktor.
„Na plánovanou výstavbu nových jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů je Česká republika díky více než šesti desítkám let zkušeností s touto technologií dobře připravená. Zároveň je schopná se na výstavbě aktivně podílet a dál cenně know-how udržovat i do budoucnosti,“ uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
Tomáš Rovný
