Zatímco si Česko užívalo v pátek 17. listopadu den pracovního volna, Německo zažilo dlouho nevídaný otřes. Spolkový ústavní soud prohlásil rozhodnutí německé vlády použít 60 miliard eur, které zbyly z dob proticovidových opatření, na dotování cen energií a nové investiční záměry v průmyslu za protiústavní. Rozhodnutí vyvolalo nadšení i v řadách českých politiků.
„I správné věci se musí dělat správně. Rozhodnutí německého soudu zastavit dotace ve výši stovek miliard korun do tamní ekonomiky je připomenutím toho, že každá finanční pomoc má svá pravidla a jejich porušení nebo obcházení ze strany vlády může mít velmi vážné důsledky jak pro domácnosti, tak pro firmy,“ uvedl dnes k rozhodnutí německého soudu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Podle Síkely musí i česká vláda odolávat tlaku různých zájmových skupin, které se hlásí o dotace ze státní kasy. „Paradoxem je, že zájmové skupiny u nás využívají právě německý příklad k nátlaku na naši vládu. Já na tuto hru přistupovat odmítám. Z hlediska dopadů na konkurenceschopnost je třeba srovnávat platná opatření, nikoli jen politické proklamace,“ dodává ministr průmyslu.
Také ministr financí Zbyněk Stanjura je toho názoru, že rozhodnutí německého soudu je pro Českou republiku dobrá zpráva. „Zastáváme názor, že i do silně regulovaného odvětví, jako je energetika, musíme dostat zpět co nejvíc tržních prvků. Dlouhodobě není v zájmu České republiky ani české ekonomiky spustit dotační závody v Evropě. Pokud připustíme, aby byla uvolněna pravidla pro státní pomoc, tak to bude nejvýhodnější pro nejsilnější ekonomiky, hlavně pro německou,“ řekl Stanjura na dnešní tiskové konferenci k získání podílu v plynovém terminálu ve Stade.
Pochybné fondy mimo rozpočet
Vzhledem ke státnímu svátku 17. listopadu u nás rozhodnutí německého ústavního soudu k dotování energií poněkud „zapadlo“. Pojďme si jej blíže představit. Jeho obsah a dopad vyhodnotil například zpravodajský web Politico, k jehož článku vycházejí následující odstavce.
Spolkový ústavní soud rozhodl, že vládní plán na opětovné využití 60 miliard eur, které zbyly ve fondu na oživení ekonomiky po koronavirové pandemii na financování zelené agendy země je protiústavní. Soud upozornil na jeden nešvar současného Německa – vytváření různých fondů mimo rozpočet, a to na úrovni federace i jednotlivých spolkových zemí, se záměrem dotovat lidem a firmám ceny energií nebo platit investorům část výdajů na nové výrobní závody.
Rozsudek z minulého týdne podkopová politiku vládní koalice kancléře Olafa Scholze (SPD). Ta pokoutně zakládala speciální fondy, aby tím obešla ústavně zakotvenou dluhovou brzdu země. Ta omezuje výši federálního rozpočtového deficitu na 0,35 procenta HDP s výjimkou krizových období.
Současně je v ohrožení vyplacení pomoci ve výši 200 miliard eur, kterými německá vláda snižovala dopad růstu cen elektřiny a plynu po ruské invazi na Ukrajinu. „V důsledku rozhodnutí soudu budou občané čelit vyšším cenám elektřiny a možná i vyšším cenám plynu,“ varoval v pondělí spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).
Ohrožené investice do výroby čipů
Potíže se netýkají pouze koncových cen elektřiny pro domácnosti a firmy. Stejně tak je nyní v ohrožení financování miliardových dotací, které německá vláda na začátku roku přislíbila výrobcům čipů Intel a TSMC na výstavbu nových závodů. Stejná nejistota se týká dotací pro německý průmysl na podporu nákladného přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
Aby těch potíží nebylo málo, tak Evropská komise v úterý vyzvala několik členských států, aby přestaly dotovat ceny energií firmám a domácnostem a vrátily se k rozpočtově odpovědnému hospodaření. Největší výhrady se týkají Německa, Portugalska, a Malty, jejichž vlády byly vyzvány k útlumu dotačních programů nejpozději v příštím roce. Další země včetně Francie a Itálie mají vysvětlit své zásahy do cen energií.
(rov)
