Jste připraven pomoci automobilkám, kterým hrozí vysoké sankce kvůli nesplnění emisních cílů? To je jedna z otázek, kterým při slyšení v Evropském parlamentu čelil kandidát na post eurokomisaře pro klima, uhlíkovou neutralitu a čistý růst Wopke Hoekstra. Položil mu ji český europoslanec z ODS Ondřej Krutílek. Jde jen o jednu z řady dotazů, které čeští zástupci Hoekstrovi položili. Pravděpodobný budoucí eurokomisař odpovídal také na otázky týkající se emisních povolenek či na to, jak chce jednat s budoucím prezidentem USA Donaldem Trumpem.
Na automobilový průmysl se Hoestry ptal europoslanec z ODS Ondřej Krutílek. Byla to přitom třetí otázka na toto téma v řadě – cíle v oblasti osobní dopravy zajímaly také Němce Tiemo Wölkena z frakce Sociálních demokratů a Italku Silvii Sardone z Patriotů pro Evropu. Zatímco první jmenovaný zdůrazňoval potřebu předvídatelnosti, chtěl vědět, zda si Wopke stojí za cíli v oblasti automobilového průmyslu a jak dosáhne toho, aby proměna sektoru nedopadla negativně na zaměstnance, druhá jmenovaná byla k cílům kritická a poukázala na zavírání závodů společnosti Volkswagen v Německu.
„Automobilový průmysl je pro Evropskou unii klíčovým sektorem,“ řekl Hoekstra. Jmenoval přitom země, které na automotive spoléhají nejvíc, včetně Česka. To poslední, co podle něj může EU udělat, je podpořit firmy a zaměstnanci v přechodu na udržitelnější model. „Bude to znamenat změnu, ale změna je součást lidské přirozenosti,“ řekl. Co je však třeba, je nastavit prerekvizity, aby změna proběhla co nejvíce hladce.
Důležité tak podle něj je zajistit předvídatelnost a to, aby evropské firmy nečelily neférovým podmínkám. Tím mohl myslet například konkurenci z Číny, která podle šetření Evropské komise provozuje dumping. Ta na elektromobily z této země proto nedávno uvalila cla ve výši až 35,3 procenta. „Třetí věc je, abychom poskytli infrastrukturu,“ odpověděl. Firmy podle něj dokážou dostát cílům, je však na politicích, aby zajistili větší investice do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů.
Upadající zájem o elektromobily
Krutílek, jehož ODS patří do rodiny evropských konzervativců a reformistů, se následně ptal na snižující poptávku po elektromobilech a zhoršující se výhled do budoucnosti.
„Už nyní je evidentní, že výrobci automobilů a dodávek nebudou schopni dostát emisním cílům pro rok 2025 a budou proto čelit riziku vysokých sankcí. Takový scénář by mohl vést ke snižování strategických investic, včetně těch do vývoje bezemisních automobilů, rušení pracovních míst a ohrozit konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu,“ řekl. Následně se zeptal, zda by byl Hoekstra připraven zavést pomocná opatření, včetně odkladu cílů, které mají platit od příštího roku. Ty požadují, aby se emisní limit na jedno vyrobené vozidlo snížil o 19 procent na průměr 93,6 gramu CO2 na kilometr.
„Nejsem si jistý, jestli je změna cílů něco, co průmysl chce,“ odpověděl Hoekstra. Je podle něj důležité vést s výrobci automobilů dialog a naslouchat jejich obavám. Mnoho automobilek však podle něj chce, aby se již stanovené cíle respektovaly. Ohledně obav ze sankcí se odvolal na obdobnou situaci z roku 2021, kdy podle něj nakonec automobilky čelily nižším sankcím, než bylo předpovídáno.
Na další Krutílkův dotaz týkající se evropského hutního průmyslu a podpory pro olovo vyráběné bezemisně se odkázal na připravovaný Clean Industrial Deal, který má podpořit čistý průmysl v Evropě.
Kritika ze strany ANO
Dvojici kritických dotazů položili také zástupci hnutí ANO, které na evropské úrovni patří do frakce Patriotů pro Evropu. „Ztrácíme trhy, snižujeme konkurenceschopnost, zvyšujeme závislost například na Číně. Na to nepotřebujeme žádné složité analýzy, žádný Draghiho report, stačí vyjít z bruselské bubliny,“ řekla Hoekstrovi Jana Nagyová. Green Deal označila za výbornou myšlenku, ale ne v této podobě. Kandidáta na eurokomisaře se zeptala, jak chce přinutit USA, Indii a Čínu, aby se chovaly podle evropských představ.
„Potřebujeme férovou hospodářskou soutěž a víme, že v některých oblastech taková není,“ reagoval Hoekstra. Clean Industrial Deal podle něj pomůže konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Zdůraznil také roli klimatické diplomacie a budování koalic.
Stranický kolega Ondřej Knotek kritizoval vysokou cenu emisních povolenek. Ta podle něj není předvídatelná, na věc doplácejí především obory spotřebovávající mnoho energie.
„Systém emisních povolenek není dokonaly, ale je jednou z nejefektivnějších věcí, které jsme udělali,“ reagoval Hoekstra. Přináší podle něj stabilitu, cena je navíc oproti loňsku nižší, a to i díky postupu v oblasti obnovitelných zdrojů. Poukázal také na zabudované nástroje, jako jsou bezplatné povolenky či opatření, která mohou být aktivována v případě dramatických změn.
Jak na Trumpa, ptá se Vondra
„Ponesete zodpovědnost za mezinárodní klimatické vyjednávání,“ poukázal Vondra. Kandidáta na eurokomisaře se proto zeptal, jak by taková jednání měla vypadat. Načrtl obrázek, kdy Hoekstra dorazí na konferenci o změně klimatu COP 30, která proběhne za rok, a bude čelit nově zvolenému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi či Číně. „Máte plán B, pokud to, že půjdeme příkladem, nebude fungovat?“ odkázal se na předchozí Hoekstrova slova.
„V čem sdílíme názor je to, že to nebude jednoduché,“ reagoval. Evropa podle něj musí být více asertivní, a to třeba ve vztahu k zemím globálního jihu, kdy darované peníze musí podmínit klimatickými opatřeními. „Je to vždy kombinace cukru a biče,“ řekl.
Hoekstra ve funkci eurokomisaře pro klima působí již od minulého roku. V dosluhující Evropské komisi totiž loni v říjnu nahradil Franse Timmermanse. Slyšení v EP Hoekstra absolvoval ve čtrvtek, o schválení nové Evropské komise by měl europarlament pravděpodobně rozhodnout koncem tohoto měsíce.
(knn)
