Tradiční české podniky z oboru jaderného strojírenství, které měly dříve nejvřelejší vztahy s ruským Rosatomem, přesměrovaly svou pozornost na jiného uchazeče. A sice na korejský jaderný koncern KHNP. Otázkou je, jak přísná budou bezpečnostní opatření na české straně. Dva členové Aliance české energetiky totiž mají ruské vlastníky, což je může diskvalifikovat z účasti na stavbě elektrárny Dukovany II.

Nový jaderný blok na jihu Moravy chtělo původně stavět pět zájemců – vedle Rosatomu a KHNP ještě francouzské EDF, americký Westinghouse a čínské CGN. Zatímco CGN ztratilo zájem a česká strana s ním přestala počítat, Rosatom byl vládou vyřazen ze soutěže v dubnu – poté, co se provalila účast ruských agentů na explozi ve Vrběticích. V soutěži tedy zbyli tři uchazeči. Zatímco zájem EDF a Westinghouse je spíše vlažný, Korejci dali opakovaně najevo, že chtějí v Česku uspět.

Příkladem může být nedávná státní návštěva ministra průmyslu, obchodu a energetiky Korejské republiky Moon Sung-wooka v České republice. Přijeli s ním i šéfové KHNP, aby v Paze podepsali deklaraci o budoucí spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Na konci května naopak členové Aliance české energetiky vyrazili do Jižní Koreje, aby se tam seznámili s možnostmi vzájemné spolupráce a zapojení českých dodavatelů do stavby nového jaderného zdroje v Dukovanech.

Memorandum vytváří rámec pro budoucí spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje nejenom v České republice, ale i v dalších zemích (poznámka pro pamětníky: to samé říkal Rosatom, když před deseti lety podepisoval memoranda s českými podniky). „Od podpisu si slibujeme nastavení základní komunikační a rozhodovací linie mezi oběma subjekty s cílem být připraveni a adekvátně reagovat na různá témata vzájemné spolupráce včetně strategického partnerství napříč jednotlivými trhy,” uvedl Milan Šimonovský, předseda výboru Aliance české energetiky.

Model reaktoru APR1400, který ukázala korejská KHNP při prezentaci v Praze v dubnu 2017. Foto: David Tramba

Členem této aliance je několik známých a úspěšných českých společností. Jmenovitě třeba výrobce parních turbin Doosan Škoda Power, dodavatel řídicích a kontrolních systémů pro jaderné bloky ZAT či výrobce čerpadel Sigma Group. Nechybí zde ani třebíčské I&C Energo, které patřilo mezi klíčové dodavatele dílů pro první dva bloky Jaderné elektrárny Temelín. Dvě jména – Škoda JS a Arako – však mohou být problematická s ohledem na úzké vazby na ruské prostředí.

Prvním z nich je plzeňská Škoda JS, známá třeba jako generální dodavatel reaktorů do nových bloků slovenské Elektrárny Mochovce. Když ponecháme stranou fakt, že ČEZ se soudí se Škodou JS o 2,8 miliardy korun kvůli zfušovaným kontrolám svarů v Dukovanech, tak další problém vyplývá z faktu, že Škodu JS nepřímo vlastní ruská Gazprombank. Opavský výrobce armatur pro jaderné elektrárny Arako je jedinou výrobní firmou v Česku, kterou – nepřímo přes další podniky – vlastní Rosatom.

Mohlo by vás zajímat

Jak Ekonomický deník včera informoval, ČEZ poslal třem zbývajícím uchazečům bezpečnostní dotazník. Ten se týká nejen samotné uchazečů, ale také dodavatelů hlavních částí elektrárny. Třeba Škoda JS počítá s „výrazným zapojením“ do projektu výstavby pátého bloku Dukovan. Může jí však uškodit fakt, že se její jméno objevuje kvůli ruským majitelům na americkém sankčním seznamu.

David Tramba