Českým exportérům se na afrických trzích moc nedaří. Změní to návštěva premiéra Fialy?

Předseda vlády Petr Fiala vyrazil do Afriky. Na sociálních sítích nešetřil optimismem, hovořil o bezpečnostní a obranné spolupráci, spolupráci v oblasti zemědělství a životního prostředí, o obchodní výměně. Tady to však není žádná sláva. Objem českého exportu do zemí subsaharské Afriky dlouhodobě stagnuje a prestižní dodávky investičních celků z něj prakticky zmizely.

Českým exportérům se na trzích subsaharské Afriky dlouhodobě moc nedaří. Podle dat Českého statistického úřadu dosáhl vývoz na tyto trhy za posledních dvanáct měsíců (od října 2022 do letošního září) hodnoty 21 miliard korun. To je pouhých 0,37 procenta z celkového exportu. Za posledních pět let se navíc objem dodávek z Česka do subsaharské Afriky téměř nezměnil. Za deset let sice vzrostl o 25 procent, avšak celkový vývoz z ČR se zvýšil skoro dvojnásobně.

Zhruba 60 procent dodávek z Česka do Afriky od Sahary dolů navíc směřuje do jediné země – do Jihoafrické republiky. Nad úrovní jedné miliardy korun se pohybuje už jen objem exportu do Nigérie. Tedy země, která poněkud netaktně odmítla návštěvu premiéra Petra Fialy – zřejmě kvůli proizraelským postojům české vlády. Hodnot dodávek do dalších zemí se pohybuje maximálně v řádu stovek milionů korun za rok.

Hodnota exportu z ČR do Afriky (mil. Kč)

Žádná velká sláva není ani struktura českých dodávek do Subsaharské Afriky. Největší podíl mají autodíly včetně spalovacích motorů a čerpadel (přes 4 miliardy korun v období říjen 2022 až září 2023). Ty směřují téměř výhradně do Jihoafrické republiky, která má jako jediná země v regionu významnější automobilový průmysl. Druhou hlavní položkou jsou počítače z montoven, které má na českém území třeba tchajwanský Foxconn (2,6 miliardy korun).

Zajímavější, avšak kontroverzní položku, nalezneme na třetím místě. Jedná se o zbraně a munici s hodnotou 1,24 miliardy korun za poslední rok. Následují bavlněné tkaniny za 881 milionů korun; jedná se hlavně o brokát, který tradičně vyváží broumovská Veba do Mali, Senegalu a dalších zemí západní Afriky. Dále se z Česka do subsaharské Afriky vyvážejí třeba telekomunikační zařízení, zařízení k rozvodu elektřiny, dětské hračky, plynové turbíny, pneumatiky, žiletky či výrobky ze skla.

Pár úspěchů, na které se nedaří navázat

Významnější průnik českých výrobců na africké trhy je většinou jen časově omezený. Příkladem může být dodávka 600 autobusů ze závodu Iveco ve Vysokém Mýtě dopravnímu podniku v Abidjanu. Tato prestižní zakázka vytáhla v letech 2018 až 2021 objem českého vývozu do Pobřeží slonoviny, poté však následoval pád zpět k nízkým hodnotám.

Podobný skok se v letech 2014 až 2015 odehrál v případě Gabonu. VAMED Health Projects CZ, Linet a další české firmy zde totiž získaly zakázku za zhruba 390 milionů korun na vybavení nové nemocnice v hlavním městě Libreville. Další rozjednané obchody se neuskutečnily, jako třeba dodávka cvičných letadel L-39NG do Senegalu a Ghany. Problém byl hlavně v nepříznivé finanční situaci obou afrických zemí; takříkajíc hluboko do kapsy má dlouhodobě skoro celá subsaharská Afrika.

Výběr zemí, které premiér Fiala navštívil, není špatný. Etiopie, Keňa, Ghana a Pobřeží slonoviny patří mezi relativně úspěšné africké státy, které vykazují aspoň nějaký ekonomický růst a vzestup životní úrovně. Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu vykáže letos Pobřeží slonoviny HDP na obyvatele 2728 dolarů, tedy o něco málo víc než Indie. Dokonce i nejchudší z této čtveřice, Etiopie, je na tom s 1473 dolary na hlavu lépe než Pákistán nebo postsovětský Tádžikistán.

Až čas ukáže, zda se premiérova cesta promítne pozitivně do obchodní spolupráce s africkými státy. Jistá skepse je však namístě. Stačí připomenout opakované návštěvy bývalého prezidenta Miloše Zemana v Číně. České firmy zde sice s čínskými partnery podepsaly memoranda o obchodní a investiční spolupráci za desítky miliard korun, nakonec však z toho nebylo nebylo nic.

David Tramba