Český průmysl má před sebou těžký rok. Problém však není ani tak v cenách elektřiny a plynu, jako spíš v útlumu poptávky. Ta zatím postihuje hlavně automobilový průmysl včetně celého řetězce dodavatelů. Podle vyjádření předsedy Sdružení velkých spotřebitelů energie Karla Šimečka výrobu v Česku omezuje také tlak zahraničních vlastníků na snižování emisí oxidu uhličitého.
Jako alarm zní zpráva, kterou v minulých dnech přinesly Hospodářské noviny a následně další média. Podnik Synthos Kralupy, jehož vlastníkem je polský koncern Synthos, ukončí výrobu kaučuku právě kvůli vysokým nákladům na zemní plyn. Výroba kaučuku v Kralupech nad Vltavou tak po více než 60 letech skončí, i když ne úplně. Menší závod na výrobu polybutadienového kaučuku zůstane v provozu.
I po odstavení českého závodu zůstane Synthos největším výrobcem styren-butadienového kaučuku v Evropě. Dodávky kaučuku výrobcům pneumatik v Česku, jako jsou Continental a Nexen, zajistí polské a německé závody skupiny Synthos.
Velké podniky nakupovat umí
Karel Šimeček ze Sdružení velkých spotřebitelů energie (SVSE) považuje případ Synthosu Kralupy za výjimečný. Sdružení právě začíná vyhodnocovat odpovědi z dotazníků. Zatím to vypadá, že většina podniků se dokázala se skokovým růstem cen elektřiny a plynu vypořádat. Většina si zafixovala ceny na tento rok ještě před „burzovním šílenstvím“ v létě loňského roku, nebo nakupuje poměrně výhodně za aktuální ceny na burzách.
Jen pro představu: Zemní plyn pro druhé čtvrtletí letošního roku pražské energetické burze PXE v minulých dnech vycházel na 44 eur za megawatthodinu (vládní strop je 2500 Kč/MWh, tj. 106 eur/MWh bez DPH). Elektřina pro druhý kvartál v denní špičce, tedy v běžné pracovní době firem s jednosměnným provozem, stála zhruba 120 eur/MWh (oproti stropu 5000 Kč/MWh, což je v přepočtu 213 eur/MWh).
Burza TTF: Vývoj ceny plynu za poslední 3 měsíce
Výsledkem výše řečeného je fakt, že většina velkých podniků nakupuje elektřinu a plyn za ceny nižší, než je vládní strop pro letošní rok. Menší část pak díky stropu platí méně, než by odpovídalo cenám na velkoobchodním trhu v druhém pololetí loňského roku. Další výhodou pro český průmysl je, že se už neplatí přirážka na financování obnovitelných zdrojů energie. Pomáhá zde také vládou schválená stabilizace cen distribuce elektřiny a plynu.
Neřešitelný problém: útlum poptávky
Tím však dobré zprávy končí. Jak vyplývá z informací získaných SVSE, podniky tíží útlum poptávky. Projevuje se ve více oborech, hlavně však v tom automobilovém. Škoda Auto v lednu i únoru omezovala výrobu kvůli nedostatku čipů. Kolínský závod automobilky Toyota nevyráběl prakticky celý únor – opět kvůli chybějícím čipům. Tato omezení vyvolávají „vlny“, které mají dosah až k výrobcům oceli a plastů.
Jak dále Karel Šimeček připomněl, omezování průmyslové výroby souvisí i se strategií mezinárodních společností omezit objem vypouštěných emisí skleníkových plynů. Souvisí to s tlakem Evropské unie na rychlou dekarbonizaci, ale také s vysokou cenu emisní povolenky; ta se pohybuje mezi 90 a 100 eury za tunu vypuštěného CO2. Výsledkem je pak často stěhování výroby cementu či některých chemikálií pryč z Evropské unie.
V současné době je členem SVSE 30 velkých průmyslových společností. Nechybí mezi nimi Škoda Auto, Orlen Unipetrol, Správa železnic, OKD, Liberty Ostrava, Třinecké železárny, Spolana, Precheza, DEZA, Českomoravský cement či Lasselsberger.
David Tramba
