Český průmysl se po krátkém oživení vrací zpět do stagnace. Průmyslová produkce v únoru meziročně reálně klesla o 0,3 procenta, meziměsíčně byla nižší o 2,4 procenta. Pokles souvisí hlavně s potížemi automobilek, kterým chybí nezbytné součástky – mikročipy a kabelové svazky.
Podle detailních čísel zveřejněných Českým statistickým úřadem v únoru meziročně klesl objem produkce hlavně v automobilovém průmyslu (o 9,3 procenta), výrobě léčiv (o 12 procent) a zpracování dřeva (o 6,9 procenta). Jiným oborům průmyslu se naopak dařilo. Výroba oděvů meziročně vzrostla o 20,6 procenta, výroba nábytku o 14,6 a výroba nápojů o 11,6 procenta.
Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ, upozornila také na vysoký růst výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (meziročně o 15,2 procenta). Do této skupiny patří sklářský průmysl či výroba stavebních hmot. Poměrně vysoké venkovní teploty naopak vedly k poklesu spotřeby elektřiny, tepla a zemního plynu.
Jen na první pohled je pozitivním ukazatelem hodnota nových zakázek, která v únoru 2022 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 5,6 procenta. Podle ČSÚ je růst hodnoty nových zakázek ovlivněn vysokým růstem cen a reálně se tak jedná spíše o pokles.
Jak se dařilo hlavním položkám českého exportu v únoru 2022
Analytik České spořitelny Jiří Polanský očekává, že březnová i dubnová data budou pravděpodobně mnohem horší. Budou totiž naplno odrážet propad produkce související s dopady války na Ukrajině. Pokles průmyslu bude nabíhat postupně i několik měsíců spolu s tím, jak se budou tenčit zásoby surovin a komponentů. Silně negativní vliv budou mít také vysoké ceny energií.
Před dalším zhoršením situace v českém průmyslu varuje také Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Kromě několika přímo dotčených subjektů je většina firem schopna pokračovat ve výrobě, neboť zakázky do zbytku světa dále proudí. Podniky však v jejich růstu omezují rostoucí náklady v podobě vysokých cen energie, pohonných hmot i surovin. Vysoká míra nejistoty a cenová nestabilita nevytváří vhodné prostředí ani pro potřebné investice,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy.
Zahraniční obchod ve stínu drahých surovin
Zhoršil se také výsledek zahraničního obchodu. Zatímco v únoru 2021 byla obchodní bilance výrazně přebytková, o rok později obchod se zbožím uzavřel se schodkem 4,4 miliardy korun.
Na jedné straně klesla hodnota vývozu motorových vozidel o 8,5 miliardy korun, na druhé straně vzrostl deficit u ropy a zemního plynu o 8,2 miliardy korun a u obchodu se základními kovy o 6 miliard.
Meziročně vzrostl vývoz o 7 procent na 329,7 miliardy korun, zatímco dovoz se zvýšil o 16,5 procenta na 334,1 miliardy korun. Hodnota importu z Ruska v únoru vzrostla o démonických 66,6 procenta na 12 miliard korun. V tomto čísle je zahrnuta hlavně ropa (3,77 miliardy korun) a zemní plyn (5,16 miliardy korun za měsíc únor).
(dtr)
