Česká vláda je při řešení problémů, spojených s energetickou krizí, pasivní. Tak by se dalo shrnout poselství varovných dopisů, které poslaly premiérovi Petru Fialovi a ministrům financí či průmyslu Hospodářská komora ČR i Evropská ocelářská asociace EUROFER. Podle průmyslových asociací dělá řada států Evropské unie k ochraně průmyslu a zejména energeticky náročných odvětví podstatně víc než Česká republika. To může mít za následek ztrátu konkurenceschopnosti zejména českého ocelářství, utlumení celého strategického oboru a ztrátu desítek tisíc pracovních míst i miliardových příjmů do českého státního rozpočtu.
České ocelářství představuje strategický segment, ve kterém dva největší podniky, ostravská LIBERTY a Třinecké železárny, zaměstnávají každý přes 5 000 lidí.
Vedle nich funguje celá řada menších hutí, kováren a sléváren. Další desetitisíce pracovních míst tvoří dodavatelský řetězec. Ve světle tradice a významu českého hutnictví je ale česká vláda dle průmyslových asociací podivuhodně pasivní.
„Český průmysl potřebuje pomoc. A potřebuje pomoc hned, ne v nějaké nedefinované chvíli v budoucnosti. Bez naléhavého zásahu vlády budou ztraceny stovky podniků, statisíce vysoce hodnotných pracovních míst a miliardy na daních,“ burcuje českou vládu Axel Eggert, generální ředitel Evropské ocelářské asociace (EUROFER) a dodává: „Český průmysl nemůže situaci vyřešit vlastními silami. Nyní potřebujeme, aby česká vláda zbystřila a pomohla nám vyhnout se katastrofálním dopadům, které bude mít kolaps těchto strategických odvětví na obyvatele, společnost a ekonomiku.“
Český průmysl: vláda je pomalá a nekomunikuje
Dopis českých průmyslníků, který nese podpisy Vladimíra Dlouhého za Hospodářskou komoru, Jaroslava Hanáka za Svaz průmyslu a dopravy a Jana Wiesnera za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, se sice nese v střízlivějším tónu, zato ale poukazuje na údajná konkrétní selhání české vlády: „Vláda doposud nepředložila odpovídající opatření, která by pomohla velkým odběratelům s cenami energie. Rádi bychom znovu zdůraznili, že nedostatečné řešení velkých odběratelů se odrazí ve zhoršení situace firem, ve zdražování řady klíčových produktů či v jejich nedostatku, čímž se situace bude přelévat i do dalších segmentů ekonomiky,“ stojí v úvodu.
Vladimír Dlouhý, Jaroslav Hanák a Jan Wiesner apelují na vládu: „Vnímáme příslib vlády provést zastropování cen elektřiny a plynu pro všechny odběratele nehledě na velikost podniku na hladině NN (nízkého napětí, pozn. aut.) a odběrů plynu do 630 MWh a pro všechny MSP nehledě na napětí a velikost odběru. Bezpochyby i na základě spolupráce, za kterou děkujeme, je určitým krokem vpřed zpožděné schválení programu dle Dočasného krizového rámce, kde bude nyní třeba urychleně dokončit výzvu bez dodatečných podmínek tak, aby bylo možné jednoduše a srozumitelně žádat a získat prostředky co nejdříve v tomto roce. Věříme, že toto vláda ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu zabezpečí.“
Dopis adresovaný premiérovi Fialovi i ministrům financí a průmyslu a obchodu vyzývá vládu, aby zrychlila zatím poněkud unylé pracovní tempo: „S veškerou vážností žádáme o urychlené dopracování příslušných nařízeních ke kurzarbeitu, o předložení daňových opatření na podporu firem například úpravou záloh u daně z příjmů či urychlené zajištění schválení programu EGAP PLUS a jeho vyhlášení. Je třeba také zajistit potřebné kapacity a zrychlení procesů u dotačních nástrojů mj. právě v oblasti podpory OZE či provést významnější změny povolovacích procesů. Veškerá tato opatření jsou nezbytná a doplňková pro řešení kritické situace a každý den zpoždění prodlužuje nejistotu a zvyšuje náklady.“
Průmyslníci vládě vytýkají především pomalou komunikaci i práci státního aparátu: „V těchto dnech je potřeba s maximálním úsilím pracovat na nalezení primárního mimořádného řešení cen energie pro velké odběratele. V tuto chvíli nemáme informace o aktivitách vlády a resortů, tedy o aktivním přístupu a posunu v pracích ani v rámci vzniklé meziresortní skupiny, kde jsme členem. Poslední dny neproběhlo žádné jednání ani nebylo například předloženo námi požadované vyhodnocení opatření v Evropě z pohledu rovnosti přístupu a podmínek v jednotlivých zemích.“
Jinde to jde, v ČR to drhne
Právě v rozdílech přístupu jednotlivých států k podpoře domácího průmyslu tváří v tvář obrovským cenám energií tkví problém pro český průmysl. Zatímco jiné země EU využívají možnosti na maximum, Česká republika přešlapuje na místě.
Receptů je přitom celá řada, jak dopis českého průmyslu uvádí: „Vidíme příklad systému decouplingu ve Španělsku, garanci ceny určitého množství elektřiny dodávané na trh ve Francii, zastropování ve Velké Británii i pro velké spotřebitele, nižší ceny energie v Polsku doprovázené aktivitami státu snižujících cenu uhlí pro výrobu energie a tím ovlivňujících cenu energie pro firmy, vyhlášený balíček chorvatské vlády k zastropování cen energie pro všechny včetně velkých firem či plánované poskytnutí 18 TWh elektřiny velkým spotřebitelům za zastropovanou cenu v Itálii.“
Dlouhý s Hanákem a Wiesnerem vyzývají vládu, aby využila toho, že aktuálně plní úlohu předsednické země Evropské unie: „Jsme si vědomi role ČR jako předsednické země. Žádáme, aby před mimořádným zasedáním Rady pro energetiku ČR našla spojence, kteří otázku cen otevřou, poukáží na jednotlivá národní řešení a současně na nerovné postavení podniků v rámci EU.“
Dopisy jsou důkazem, že nespokojenost s prací vlády se netýká jen desetitisíců lidí, kteří se 28. 9. již podruhé sešli na Václavském náměstí, ale i špiček českého průmyslu. Pro vládu Petra Fialy to může být další výrazné varování před přicházející ekonomickou krizí, která může poškodit českou ekonomiku a průmysl na roky dopředu. A těžského průmyslu by se dotkla obzvlášť.
(rov)
