Český stát přestane chránit zeměpisné označení zboží a výrobků z České republiky. Ochrana zeměpisných názvů se přesouvá na Úřad pro duševní vlastnictví Evropské unie. Výrobci se zapsaným označením musí znovu žádat o zápis u úřadu EU, jinak ochrana názvu zanikne. Týká se to například Jablonecké bižuterie, Karlovarského porcelánu, Vizovického pečiva, Kraslických hudebních nástrojů nebo Českého granátu, ale také českých minerálek.

Zápisy zeměpisných názvů českých výrobků budou nadále prováděny jen Evropským úřadem pro duševní vlastnictví, a to podle nařízení EU z listopadu 2023 o nezemědělských výrobcích a nařízení z dubna 2024 o zemědělských výrobcích.

Dosavadní zápisy nezemědělského zboží jako jsou Duchcovský či Karlovarský porcelán, Sokolovské uhlí, Kraslické hudební nástroje, České granáty k datu 2. prosince 2026 zaniknou. Ke dni 14. května 2025 zaniknou také názvy českých minerálních vod a solí jako Běloveská kyselka nebo Karlovarská či Luhačovická minerální voda.

Úřad ruší zápisy, zeměpisná ochrana se přesouvá do EU

Na novou situaci nyní reaguje český Úřad průmyslového vlastnictví, který přestává zeměpisné názvy registrovat, a proto zcela ruší tuto část zákona.  Úplný návrh novely o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele je zde.

Až doposud bylo možné zapsat název výrobku se zeměpisným označením u českého Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Nově to podle nařízení EU nebude možné. Zapisovat názvy výrobků se zeměpisným označením bude výlučně úřad zřízený Komisí EU. „Tímto nařízením se zavádí výlučná ochrana zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků (jako jsou šperky, textil, sklo, porcelán atd.) na úrovni Evropské unie,“ avizoval už dříve český Úřad průmyslového vlastnictví k nařízení, které se týká nezemědělských výrobků.

Mohlo by vás zajímat

Nařízení pro nezemědělské výrobky vstoupilo v platnost už v listopadu 2023. Úplné nařízení Evropského parlamentu k registracím nezemědělských výrobků je zde.

Kdo nepožádá EU, tomu ochrana názvu zanikne

Výrobci, kteří mají zeměpisný název registrovaný, musí požádat o registraci znovu: „Požádá-li osoba, která má podle dosavadních právních předpisů vnitrostátně chráněno označení původu nebo zeměpisné označení pro zboží pocházející z České republiky u Úřadu do 31. srpna 2026 o unijní zápis, vnitrostátní ochrana tohoto označení zůstává zachována do nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu Evropské unie,“ uvádí se v přechodném ustanovení novely zákona.

Pokud výrobce v termínu znovu nepožádá, ochrana zeměpisného názvu výrobku zanikne. „Dosavadní vnitrostátní ochrana označení původu a zeměpisných označení pro nezemědělské výrobky zanikne dne 2. prosince 2026 u těch označení, u nichž nebude ze strany uživatelů projeven zájem o zápis v EU,“ uvedl už dříve Úřad.

Novela zavádí další druhy přestupků, některé z nich dosahují až pěti milionových pokut.

Výrobce se například dopustí přestupku, pokud „použije zeměpisné označení zapsané v unijním rejstříku zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků v souladu s čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411, tedy „zapsané zeměpisné označení“, pro výrobek bez platného osvědčení vydaného příslušným orgánem dozoru“, stojí v novele zákona.

Cílem ochrany je udržitelnost

Ochranu zemědělského označení rozděluje EU na zemědělské a nezemědělské výrobky. Zemědělské výrobky musí pro zápis splnit řadu dalších podmínek.

Mnohem složitější nařízení EP pro zemědělské výrobky je zde.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality zavádí „jednotný a úplný systém zeměpisných označení, který chrání názvy vín, lihovin a zemědělských produktů, jejichž vlastnosti, charakteristiky nebo pověst mají souvislost s místem jejich produkce“.

Týká se to mimo jiné i minerálních vod a solí. Jak upozorňuje Úřad průmyslového vlastnictví, u minerálních vod a solí zanikne 14. května 2025 ochrana výrobků jako Běloveská kyselka, Karlovarská přírodní sůl, Karlovarská minerální voda, Kyselská kyselka Mattoniho Rudolfka, či Luhačovická minerální voda.

Cílem nařízení EU je mimo jiné, aby o nový zápis žádala „seskupení producentů“. Seskupení se „může dohodnout na udržitelných postupech, které je třeba dodržovat při produkci produktu označeného zeměpisným označením. „Cílem takových postupů je uplatňovat normy udržitelnosti, které jsou přísnější než normy stanovené právními předpisy Unie nebo vnitrostátním právem, pokud jde o environmentální, sociální nebo hospodářskou udržitelnost nebo dobré životní podmínky zvířat“, uvádí například předmětné nařízení EU.

Rada, jak žádat: Výrobci, založte seskupení

Co dělat? Úřad pro průmyslové vlastnictví radí, aby producenti minerálních vod požádali o registraci jako „sdružení výrobců (svaz, spolek) nebo výjimečně, při splnění podmínek stanovených příslušným nařízením, jediný výrobce“. „Sdružení výrobců je tvořené převážně výrobci stejného výrobku bez ohledu na jeho právní formu, např. spolek, svaz, družstvo, a musí být nediskriminační a otevřené každé osobě, která vyrábí, zpracovává a připravuje ve vymezené zeměpisné oblasti výrobek s kvalitou nebo vlastnostmi odpovídající specifikaci,“ dodává ÚPV.

Označení původu a zeměpisné označení je název výrobku, jehož kvalita, pověst nebo jiné charakteristické vlastnosti souvisejí s jeho zeměpisným původem. Označením původu nebo zeměpisným označením lze chránit název pro zemědělské produkty a potraviny, víno, lihoviny, aromatizované vinné výrobky, minerální vody a soli, řemeslné a průmyslové výrobky, jejichž výslednou kvalitu nebo vlastnosti ovlivňují přírodní podmínky nebo jsou spojeny s vymezeným zeměpisným územím tradicí, pověstí, mají dobré jméno, které lze přisoudit právě zeměpisnému původu, uvádí na svém webu Úřad průmyslového vlastnictví.