Česku se nedaří omezovat závislost na ruské ropě. Naopak, podíl dovozu z Ruska loni vzrostl na 56 procent

Česká republika se s obdivuhodnou rychlostí zbavila závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska. Horší je to v případě ropy, kde se loni naše závislost na agresivním režimu v Moskvě naopak prohloubila. Zatímco v roce 2021 pocházelo z Ruska 50 procent dovezené ropy, loni už to bylo 56 procent.

Celkový dovoz surové ropy do České republiky loni narostl o 8,5 procenta na 7,425 milionu tun, jak lze vyčíst z údajů v systému STAZO na webu Českého statistického úřadu. Průměrná importní cena vzrostla ještě výrazněji, takže ve finančním vyjádření se jedná o 47procentní navýšení na loňských 115 miliard korun. Velkou část z této sumy – 53,7 miliardy korun – inkasovali dodavatelé z Ruské federace.

Místo snížení závislosti na ruské ropě se tak loni odehrál pravý opak. Svůj podíl na tom může mít snížení dodávek kazachstánské ropy. K němu došlo kvůli intrikám ze strany Rusů, kteří omezili objem vývozu přes přístav Novorossijsk. Výsledkem je meziroční propad dodávek ropy z Kazachstánu do českých rafinerií z 1,24 milionu na 652 tisíc tun.

Ázerbájdžán zpět na druhé pozici

Na pozici druhého největšího dodavatele se loni po roční přestávce vrátil Ázerbájdžán s nárůstem z 1,1 milionu na 1,8 milionu tun. Jenže i tady hrozí problémy. Vývoz ázerbájdžánské ropy probíhá prostřednictvím přístavu Ceyhan. Ten se nachází na jihu Turecka v regionu, který postihlo v minulých dnech ničivé zemětřesení. Podle dostupných informací naštěstí nebyl ropovod ani přístav vážněji poškozen.

Dodávky ropy do Česka podle zemí (tisíce tun)

Vlastník českých rafinerií, podnik Orlen Unipetrol, komentuje podíly dodavatelských zemí jen v obecnější rovině. „Dodávky ropy máme zajištěny v dostatečném množství a tím pádem je zajištěna i kontinuita výroby pohonných hmot v obou našich rafinériích. V našich rafinériích vyrábíme pohonné hmoty z ropy, která pochází z různých regionů Evropy, Asie, Afriky a Ameriky,“ uvedl mluvčí Orlen Unipetrolu Pavel Kaidl.

Na dovozu ruské ropy zůstává tradičně závislá hlavně větší litvínovská rafinerie. „Naši skupinu čekají neplánované mnohamiliardové investice do odklonu od ruské ropy, a tedy do zajištění energetické nezávislosti České republiky. V příštích třech letech budeme nuceni vynaložit odhadem 5 až 10 miliard korun na rekonfiguraci litvínovské rafinerie, aby mohla zpracovávat neruské druhy ropy,“ doplnil Pavel Kaidl.

Mohlo by vás zajímat

Zpráva Mezinárodní energetické agentury řeší obrovský potenciál geotermální energie

Posílení ropovodu z Terstu

Další nutnou, avšak nikoli postačující podmínkou odklonu od ruské ropy bude posílení ropovodu TAL z italského Terstu do bavorského Ingolstadtu. České straně se podařilo na konci loňského roku přesvědčit zahraniční akcionáře konsorcia TAL, aby souhlasili s investicí do navýšení kapacity transalpinského ropovodu. Česká republika díky tomu od začátku roku 2025 bude moci zcela ukončit odběr ruské ropy.

Problém ještě bude v otázce ceny. Česká republika dnes vydělává na slevě, s níž se na světovém trhu prodává „krvavá“ ruská ropa. Moc se o tom nemluví, ale z aktuálních dat Českého statistického úřadu je rozdíl jasně viditelný. Loni v prosinci tuna ropy z Ruska vycházela na zhruba 9 tisíc korun, zatímco surovina z kaspické oblasti nebo z USA vycházela na 16 až 18 tisíc korun za tunu.

David Tramba