Minimální dovoz zemního plynu ze zahraničí a k tomu vysoká zimní spotřeba. Výsledek této rovnice je zřejmý – Česko musí čerpat velké objemy plynu z podzemních zásobníků. Pokud se nezmění přístup dodavatelů k dovozu plynu, nebo nenastane oteplení, zásoby plynu během 44 dní klesnou k nule.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz Ekonomického deníku uvedlo, že situaci sleduje. Zatím se prý nejedná o nic mimořádného. „V tuto chvíli se nečeká, že by nízké teploty trvaly výrazně déle než měsíc. Pokud by se tak stalo, obchodníci by v závislosti na skladovaných zásobách změnili chování a víc nakupovali plyn na zahraničních trzích a do Česka ho dováželi,“ reagovala mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Z 90 procent zbývá 44
Energetický regulační úřad uvedl, že tato oblast spadá hlavně do kompetence ministerstva průmyslu. Regulátor kontroluje pouze splnění bezpečnostního standardu dodávek. O co jde? Dodavatelé musejí před topnou sezonou disponovat dostatečnými zásobami plynu pro chráněné zákazníky – domácnosti, nemocnice, školy a podobně. To však v praxi není velký problém; na počátku listopadu ostatně byly české plynové zásobníky zaplněny z 90 procent. Teď už je to jen 49 procent (a bez „slovenského“ zásobníku 44 procent).
Odpověď ministerstva v průmyslu je v souladu s tím, co v minulých dnech uvedli oslovení zástupci velkých dodavatelů energií. Chladné počasí v Evropě i Spojených státech tlačí ceny plynu nahoru o desítky procent. Dodavatelům se tudíž vyplatí těžit uskladněný plyn ze zásobníků, nakoupený na výhodnější ceny v létě či na podzim. Dovoz směrem z Německa omezili na minimum. Ekonomicky to dává smysl, z hlediska energetické bezpečnosti je to riskantní hra.
Podle údajů v databázi evropské plynárenské asociace GIE zůstávalo v českých zásobnících v úterý ráno 23,18 TWh (tedy asi 2,1 miliardy metrů krychlových) využitelných zásob plynu. Pokud odečteme zásobník společnosti SPP Storage, který slouží primárně pro potřeby Slovenska, číslo klesne na 17,66 TWh. Při současném tempu spotřeby to vychází na 44 dní. Tedy ani ne do poloviny března.
Dovoz plynu klesl na minimum
S dovozem totiž nelze příliš počítat. Od počátku ledna do České republiky z Německa podle údajů vlastníka páteřní sítě plynovodů NET4GAS přitéká jen okolo 70 gigawatthodin (GWh) plynu denně. V minulých dnech to bylo i méně, například ve středu 28. ledna to bylo pouhých 44 GWh. Takové množství nepokryje ani přeprodej části plynu do Polska a na Slovensko.
Pro srovnání: Spotřeba zemního plynu se v chladném počasí pohybuje okolo 480 GWh za den. V minulých dnech, kdy se venkovní teploty pohybovaly okolo nuly, spotřeba kolísala okolo 400 GWh denně. Výpočet doby, po kterou plyn ze zásobníků pokryje potřebu, proto vychází o trochu lépe než před týdnem. Spotřebu navyšují plynové a paroplynové elektrárny, které hlavně v pracovních dnech jedou na vysoký výkon.
Mohlo by vás zajímat
Navýšit dovoz plynu z Německa by přitom nemusel být velký problém. Podle údajů německého správce obchodní zóny Trading Hub Europe (THE) směřují do země vysoké dodávky plynu z Norska a z LNG terminálů v rozsahu přes 2,6 TWh denně. Z Německa proudí okolo 250 GWh plynu denně do Rakouska, o něco menší objemy směřují také do Polska a Švýcarska. Pouze dodávky do české sítě jaksi váznou.
„Zvládneme to“
Plynárenské společnosti jsou zatím v klidu a situaci považují za zvládnutelnou. „Česká republika má zásobníky aktuálně naplněny mírně nad průměrem EU a výrazně lépe než například Německo. Současně má Česko k dispozici dostatečné přepravní kapacity pro dovoz plynu ze zahraničí. Scénář, že by Česko do konce zimy zůstalo bez plynu, nehrozí,“ reagoval mluvčí společnosti NET4GAS David Hořínek.
Některé zdroje z oboru plynárenství zmiňují opakování situace z prvního čtvrtletí roku 2018. Před osmi lety obor čelil vysoké spotřebě při dlouhé a chladné zimě. „Tehdy jsme v Česku končili březen na 7,5 procenta stavu zásobníků. Takže snad to zvládneme bez problému, ale bezpečnostní polštář poněkud splaskl,“ dodává oslovený zdroj s oboru, který si nepřál být jmenován.
