Tuzemský energeticky náročný průmysl ztrácí kvůli drahým emisním povolenkám a vysokým cenám energií svou konkurenceschopnost. Některé firmy už dokonce začaly převádět své provozy mimo Evropu, kde narážejí na výrazně nižší náklady. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) prohlásil, že stát musí těmto podnikům pomoci, aby je v zemi udržel.
Podaří se díky miliardovým kompenzacím odvrátit hrozbu, že české fabriky definitivně zavřou své brány?
Masivní rozšíření pomoci pro desítky odvětví
Ministerstvo průmyslu a obchodu během letošního roku výrazně rozšíří systém kompenzací nepřímých nákladů spojených s emisemi, řekl Karel Havlíček v televizi Nova.
Kompenzace nepřímých nákladů se v Česku poprvé vyplácely v roce 2021, stát na nich firmám dosud vyplatil miliardy korun. Systém se týká těch společností, u nichž je značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.
Únik uhlíku může podle úřadů nastat ve vybraných odvětvích výroby, pokud náklady na elektřinu průmyslovým subjektům vzrostou vlivem rostoucí ceny emisních povolenek do té míry, že jejich provoz bude na území členského státu EU ukončen a výroba se přesune do zemí s nižšími provozními náklady – tedy do zemí, které kladou menší důraz na snižování emisí. V důsledku toho se pak zvýší globální emise skleníkových plynů.
Mohlo by vás zajímat
Zatímco dosud systém zahrnoval 14 odvětví, nově se rozšíří na celkem 36 průmyslových odvětví. Do seznamu nově přibudou například:
- Výroba skleněných vláken a technického skla.
- Specifická textilní produkce.
- Další odvětví v chemickém nebo kovárenském průmyslu.
Kromě rozšíření počtu firem dojde i k mírnému navýšení samotné podpory. Havlíček zdůraznil, že pomoc cílí na klíčové obory, jako jsou metalurgie, ocelářství, chemický a keramický průmysl, sklářství, textilní či papírenský průmysl.
Strategie naráží na realitu státního rozpočtu
Tento záchranný plán je součástí nové hospodářské strategie, kterou vláda představila jako cestu k růstu založeném na privátním sektoru. Strategie se zaměřuje na energetiku, vzdělávání, výzkum či dopravu. Přestože průmyslové svazy směr koncepce chválí, její úspěch ukáže až praxe.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl, že strategie v mnohém navazuje na jeho práci. Na druhou stranu ale podle něj strategie nejde dohromady s návrhem státního rozpočtu. Zmínil například snížení výdajů na vědu a výzkum, na bezpečnost či nedostatečný objem peněz na bydlení.
