Objem emisí skleníkových plynů z velkých zdrojů v Česku svižným tempem klesá. V loňském roce to bylo 40,5 milionu tun oxidu uhličitého, meziročně o 13,8 procenta méně. Už v roce 2023 nastal pokles emisí o 18 procent. Vyplývá to z oznámení státem vlastněného správce energetického trhu OTE.
Právě OTE má na starosti evidovat, zda velcí producenti skleníkových plynů splnili svou povinnost a oznámili výši emisí za předchozí rok. I to, zda řádně nakoupili a odevzdali příslušné množství emisních povolenek. OTE ve své zprávě uvádí, že splněno mají všichni s výjimkou pěti firem. Povinnost nesplnily například zkrachovalé hutě Liberty Ostrava a teplárna Energy Ústí nad Labem.
Pod tlakem drahé povolenky
Obecně lze říct, že pokles emisí souvisí hlavně s omezováním výroby v uhelných elektrárnách. Ty z trhu vytěsňuje rostoucí výroba větrných a solárních elektráren, ale také vysoké ceny emisních povolenek. Za jednu tunu emisí do ovzduší se totiž v zemích Evropské unie platí 78 eur. Platby za povolenky tak pohltí až dvě třetiny tržeb za elektřinu z uhelných elektráren, jak ukazuje třeba případ Elektrárny Počerady.
Právě zmíněná Elektrárna Počerady loni neobhájila první místo v žebříčku největších emitentů skleníkových plynů. Skončila těsně druhá za Elektrárnou Tušimice, kterou vlastní ČEZ. Právě velké elektrárny skupin ČEZ a Sev.en dominují v přehledu deseti největších zdrojů oxidu uhličitého. Doplňují je tři velké průmyslové podniky.
Největší zdroje emisí CO2 v České republice
| zdroj emisí | vlastník | emise 2024 (tis.t) | emise 2023 (tis.t) |
| Elektrárna Tušimice | ČEZ | 3738 | 3571 |
| Elektrárna Počerady | Sev.en | 3653 | 4094 |
| Elektrárna Prunéřov | ČEZ | 3460 | 3026 |
| Orlen Unipetrol RPA | Orlen Unipetrol | 2931 | 3444 |
| Elektrárna Ledvice | ČEZ | 2737 | 2823 |
| Elektrárna Chvaletice | Sev.en | 2736 | 2894 |
| Třinecké železárny | Třinecké železárny | 2573 | 2536 |
| Mondi Štětí | Mondi | 1767 | 1563 |
| Elektrárna Mělník | ČEZ (Energotrans) | 1735 | 1921 |
| Teplárna Kladno | Sev.en | 1382 | 1772 |
V meziročním srovnání se největší pokles emisí CO2 (a tedy i výroby) odehrál u Elektrárny Počerady, Orlen Unipetrolu RPA a Teplárny Kladno. Mírnější pokles emisí nastal v případě elektráren Skupiny ČEZ. Mimořádný 18procentní pokles emisí v roce 2023 byl z významné části způsoben kolapsem hutí Liberty Ostrava a s ní související elektrárny TAMEH Czech.
Letos to vypadá na zvýšení
Letošní rok zřejmě přinese výkyv v dlouhodobě klesajících emisích oxidu uhličitého. V prvním pololetí totiž došlo k nárůstu výroby v parních (tedy hlavně uhelných) elektrárnách o 9,8 procenta na 14,5 terawatthodiny (TWh). Souvisí to s vyšší spotřebou elektřiny v důsledku chladnější zimy. Vzrostl také export elektřiny do okolních zemí.
Jak uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, produkce hnědého uhlí v prvním pololetí meziročně vzrostla o 11,6 procenta na 12,55 milionu tun. Výrazný nárůst těžby hnědého uhlí se odehrál hlavně v březnu a v dubnu. Také zde hlavní roli sehrála delší a chladnější zima, zmínit lze také nižší využití výkonu větrných elektráren v Německu a dalších zemích.
