Dnes už si můžete klidně zapnout sporák nebo plynový kotel. Peníze, který za spotřebovaný plyn zaplatíte, už neskončí v ruském státním rozpočtu a nezafinancují krvavé tažení diktátora Vladimira Putina proti Ukrajině. Realita je taková, že do České republiky po celý týden proudí norský a zámořský zemní plyn.
Odkud přesně pochází zemní plyn, který spotřebují čeští zákazníci, není tak docela jisté. Může to být směs norského, amerického a katarského plynu. Jisté však je, že z Ruska není. Plynovod Nord Stream, který přímo po dně Baltského moře propojuje Rusko s Německem, fungoval naposledy v úterý 30. srpna. Tehdy jím do Německa (a zčásti dále k nám) přiteklo posledních 241 milionů kWh.
Habeck: s Nord Streamem už nepočítám
Poté byl Nord Stream odstaven, údajně na tři dny za účelem oprav a údržby, avšak Rusové už jej znovu nezapnuli. Zatím to nevypadá, že by ruský Gazprom v blízké době dodávky do Německa obnovil. „Tok plynu z Ruska už dál nehraje žádnou roli v mých propočtech,“ prohlásil dnes německý ministr hospodářství Robert Habeck a dodal: „To jediné, co spolehlivě přichází z Ruska, jsou lži.“
Gazprom dnes uvedl, že pokračuje v dodávkách plynu do střední Evropy přes území Ukrajiny. Jedná se o objem 42,4 milionu m3 (450 milionů kWh) denně. Tento plyn však míří hlavně na Slovensko a odtud dál do Rakouska a Itálie; do Česka ani Německa se v praxi nedostane.
Aktuální data o toku plynu na svém webu uvádí Trading Hub Europe (THE), který funguje od loňska jako koordinační centrum vlastníků plynovodů na německém území. Například v neděli 4. září se do Německa dovezlo přes 2,4 miliardy kWh plynu, z toho 1,135 miliardy z Norska a přes 1,2 miliardy z LNG terminálů v Belgii a Nizozemsku. Zmíněné množství vystačilo na pokrytí nejen německé, ale také české a rakouské spotřeby.
Dokonce i v současné napjaté době plní německé společnosti své smluvní závazky vůči českým partnerům řádně, i když jim to působí nemalé potíže. Férové jednání Uniperu, RWE i dalších německých obchodníků s plynem si pochvalují manažeři hlavních dodavatelů plynu na českém trhu, když na to přijde řeč při neformální diskusi.
Pokračující dodávky plynu potvrzují také údaje zveřejněné na webu společnosti NET4GAS, která provozuje síť páteřní síť plynovodů v Česku. Třeba v pondělí 5. září do české sítě přiteklo z Německa 224 milionů kWh zemního plynu. Z tohoto množství se 100 milionů spotřebovalo přímo v Česku, 43 milionů bylo vyvezeno směrem na Slovensko a 35 milionů do Bavorska. Zbývající množství bylo uloženo do podzemních zásobníků na českém území.
Trh se kratší panice zklidnil
Zpráva o úplném zastavení dodávek ruského plynu potrubím Nord Stream vyvolalo v pondělí paniku na nizozemské komoditní burze TTF, která je hlavním obchodním místem pro plyn ve střední a západní Evropě. Plyn pro zimní sezonu 2022/23 včera skokově podražil z 217 na 249 eur/MWh, avšak dnes panika polevila a cena klesla k hodnotám okolo 230 eur/MWh.
Pozitivní zprávou je stav naplnění podzemních zásobníků plynu v zemích Evropské unie. Podle statistik na webu oborového sdružení GIE se unijní průměr v neděli 4. září dostal na 82 procent. Česko s 82,5 procenta i Německo s 86 procenty jsou lehce nad průměrem. Statistiku naopak „kazí“ Rakousko a Maďarsko, které jsou zhruba na dvou třetinách maximální kapacity.
Bezpečnost dodávek plynu do České republiky posílí spuštění nového plynového terminálu v nizozemském Eemshavenu. Slavnostní spuštění se koná ve čtvrtek 8. září, část kapacity v rozsahu 3 miliardy m3 ročně si zarezervovala Česká republika prostřednictvím společnosti ČEZ. Situaci na trhu zlepší také první dva LNG terminály v Německu, které zahájí provoz zřejmě v prosinci či lednu.
David Tramba
