Elektřina, kterou odebíráme ze sítě, má letos nižší emisní stopu než v minulých letech. Roste podíl energie z jaderných elektráren, který již přesahuje 42 procent. Naopak podíl parních elektráren, které spalují hlavně uhlí a v menší míře biomasu, podle údajů společnosti ČEPS klesl k hranici 40 procent.
Zatímco jaderné elektrárny s výjimkou nezbytných odstávek na výměnu paliva jednou zpravidla na plný výkon, většina uhelných elektráren zahálí. Jejich maximální výkon v lednu dosáhl 5915 megawattů, teď v letním období se pohybuje jen mezi 2000 a 3500 MW. Pro srovnání: výkon všech parních elektráren v Česku dosahuje 9472 MW.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Česku zůstává poměrně malý – podle aktuálních čísel se může jednat o zhruba 16 procent (po přičtení biomasy zahrnuté v parních elektrárnách a bez přečerpávacích elektráren). Prvenství mezi nimi drží solární elektrárny, které od počátku roku zajistily skoro šest procent celkové výroby elektřiny. Teď v letním období je podíl vyšší – v pracovní dny okolo 10 procent, o víkendu až 14 procent.
Okrajový význam v české energetice zatím mají plynové a paroplynové elektrárny, jejichž využití je limitováno relativně vysokou cenou zemního plynu. Na celkové výrobě elektřiny od ledna do poloviny července měly podíl menší než tři procenta. Jejich výkon nejvíc kolísá podle potřeby – v zimním období dosahoval až 850 megawattů, naopak v první polovině července byl minimální.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR (1.1.-17.7.2024)
| typ elektrárny | výroba (GWh) | podíl (%) |
| jaderné | 16 003 | 42,18 |
| parní (uhlí, biomasa) | 15 195 | 40,05 |
| fotovoltaické | 2 250 | 5,93 |
| vodní | 1 221 | 3,22 |
| bioplynové a jiné | 1 165 | 3,07 |
| plynové, paroplynové | 1 100 | 2,90 |
| přečerpávací vodní | 608 | 1,60 |
| větrné | 400 | 1,05 |
Podle dat společnosti ČEPS a webu Electricity Maps už letos neplatí, že Česko je vždy vývozcem elektřiny. Pozice Česka můžeme označit jako oportunistickou. Když k nám směřují přebytky zelené elektřiny z Německa a Polska za výhodnou cenu, tak ČEZ a další producenti omezují výrobu a část elektřiny dovážíme. Když počasí nepřeje provozu větrných a solárních elektráren, tak naopak elektřinu za vyšší ceny vyvážíme do okolních zemí.
V celkových číslech nicméně dál zůstává Česko v pozici netto vývozce elektřiny. Průměrnou výši exportu v období od ledna do poloviny července uvádí ČEPS ve výši 822 MW, což odpovídá kladnému saldu obchodu s elektřinou v objemu 3,9 TWh. Zhruba stejně velké toky elektřiny směřují z Česka do Rakouska, Polska a na Slovenska, naopak z Německa víc elektřiny dovážíme než vyvážíme. Trendem posledních měsíců je rostoucí vývoz na Slovensko, který poté dál směřuje na Ukrajinu.
Oficiální statistiky o výrobě a spotřebě elektřiny má zveřejňovat Energetický regulační úřad, ale činí tak s velkým časovým zpožděním. Například letos nezveřejnil zprávu o provozu elektrizační soustavu ani za první čtvrtletí. Zájemci o aktuální statistiky tudíž musejí hledat informace jinde.
David Tramba
