V žebříčcích konkurenceschopnosti Česko zvolna stoupá, v některých oblastech ale stále vykazuje alarmující zaostávání.
Česká republika se umístila na devětadvacátém místě v žebříčku konkurenceschopnosti, který vydává švýcarská obchodní škola IMD. Prestižní instituce pravidelně hodnotí celkem 61 zemí. Česká republika si od posledního měření polepšila o čtyři příčky. Tabulku vedou Spojené státy, Hongkong, Singapur a Švýcarsko. Z postkomunistických členů Evropské unie je v žebříčku nejvýše Litva na osmadvacátém místě.
Jako nejdůležitější změny, které zlepšení v žebříčku způsobily, uvádí IMD růst české ekonomiky, boj s korupcí nebo stabilnější politické prostředí. Kromě makroekonomického prostředí IMD sleduje také aktivitu vlád, jako je udělování investičních pobídek, nastavení daní a cla nebo cena kapitálu.
Hodnotitelé také posuzují schopnost podniků a firem vytvářet zisk a přizpůsobovat se podmínkám trhu. Zajímá je kvalita infrastruktury, včetně kvality škol, energetické sítě nebo dostupnosti internetového připojení. Dotazníkem navíc IMD zjišťuje názory mezi manažery.
Česko stoupá i v žebříčku WEF
Česká republika si polepšila i v loňském hodnocení Světového ekonomického fóra. V něm se umístila na 37. místě ze 144 srovnávaných ekonomik. V porovnání s rokem 2013 došlo k posunu o devět příček vzhůru. Nelze však opomenout fakt, že se jedná o první zlepšení konkurenční pozice české ekonomiky po čtyřech propadech v řadě. Ještě ve zprávě z období 2009/2010 obsadila Česká republika 31. příčku.
Pro relevantní srovnání je potřeba zdůraznit, že jednotlivé pilíře nemají v celkovém hodnocení stejnou váhu. Česká republika se podle metodiky Světového ekonomického fóra nachází ve skupině ekonomik tažených inovacemi. Pro tuto skupinu mají relativně nejvyšší váhu pilíře vyspělost podnikatelského prostředí a inovace. Pilíře instituce, infrastruktura, makroekonomické prostředí a základní školství mají naopak v celkovém indexu váhu nejmenší.
Na pokroku České republiky se nejvíce podílely finanční trhy (20 %), makroekonomické prostředí (17 %), základní školství (17 %) a vyšší vzdělání (13 %). Menší příspěvek vykázala efektivita trhu zboží (9 %), instituce (6 %) a technologická připravenost (6 %). Minimálního pokroku bylo dosaženo v oblastech efektivity trhu práce (5 %), vyspělosti podnikatelského prostředí (5 %) a infrastruktury (2 %). Pilíře velikost trhu a inovace zaznamenaly ve srovnání s loňským rokem zhoršení, které však celkový výsledek ovlivnilo minimálně.
Relativně menší posuny lze pozorovat v oblasti školství. Nárůst počtu studentů vysokých škol vedl k jistému zlepšení pilíře vyšší vzdělání, zároveň však trvají obavy o jeho kvalitu, která stagnuje. Ve zbylých sedmi pilířích Česká republika v dlouhodobém srovnání zaostává.
-of-
