Pojďme si přiznat nepříjemnou pravdu. Česká republika se pomalu stává skanzenem špinavé, neekologické energetiky v Evropě. Stačí se podívat na ostře sledovaný ukazatel, kterým je množství vypuštěných emisí na jednotku vyrobené elektřiny. Česko je v tomto ohledu třetí nejhorší zemí Evropské unie po Kypru a Polsku.
Pesimista by dodal: A bude hůř. Polsko totiž dlouhodobě emisní intenzitu energetiky snižuje, zatímco pokles v českém případě je o dost skromnější. Zdá se být jen otázkou času, kdy nás Polsko předběhne. Rozdíl už není vysoký. Například ve středu 11. března dosahovaly podle analytického webu electricitymaps.com emise z výroby elektřiny v Česku 521 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu (kWh). Polsko vykazovalo 549 gramů emisí na kWh.
Proč zaostáváme za Poláky?
Dlouho jsme se uklidňovali tím, že emise máme nižší díky vysokému podílu jaderných elektráren. Proč jsme tedy na tom skoro stejně jako Poláci, kteří stavbu prvních reaktorů teprve chystají? Rozdíl je v různém tempu využití obnovitelných zdrojů energie. Poláci v minulých dnech vyráběli v denním průměru okolo 16 procent elektřiny z větrné energie a dalších 16 procent z energie slunce. V Česku je podíl solární energie okolo osmi procent, příspěvek větrných elektráren dosahuje sotva jednoho procenta. Poláci jsou rychlejší i v přechodu od uhlí k plynu.
Mezi evropské šampiony v bezemisní výrobě elektřiny patří Francie a Švédsko, kde emise podle webu electricitymaps.com nepřevyšují 30 gramů CO2 na kWh. Klíčem k úspěchu je v obou případech kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů – s významným podílem vodních elektráren. Podobně je na tom také Slovensko, kde emise kolísají okolo 100 gramů/kWh.
Průměrné emise z výroby elektřiny v Evropě
Poměrně svérázná je pozice Německa, kde emise skleníkových plynů v posledních čtyřech týdnech kolísaly v širokém rozmezí od 150 do 580 gramů/kWh. Země totiž po odstavení jaderných bloků spoléhá hlavně na větrné a solární elektrárny. Když počasí chod těchto zelených zdrojů sabotuje bezvětřím a zamračeným nebem, tak německým energetikům nezbývá jiná možnost než nahodit uhelné a plynové elektrárny a také navýšit dovoz elektřiny.
Bezemisní elektřina je levnější
Existují nejméně tří vážné důvody, proč se Česku vyplatí srazit emise z výroby elektřiny. Tím prvním je snížení příspěvku k globální změně klimatu. Dále je to vliv na cenu elektřiny. Stačí se podívat na mapu, kterou na svém webu prezentuje lipská energetická burza EEX. Ukazuje na výrazné rozdíly v cenách elektřiny napříč kontinentem.
Konkrétně ve Francii, Španělsku či jižním Švédsku dosahovala ve čtvrtek 12. března cena elektřiny v základním ročním pásmu na rok 2027 zhruba 56 eur za megawatthodinu (MWh). Takovou cenu tržní složky elektřiny by jistě uvítaly i české podniky a domácnosti. Střední Evropa je však výrazně dražší: Německo má cenu téměř 92 eur/MWh, Česko přes 97 eur/MWh a Polsko téměř 100 eur. Vůbec nejdražší elektřinu má odlehlé Irsko – skoro 115 eur za MWh.
Teď pojďme obě mapy srovnat. Zřejmě nebude náhodou, že země s nižšími emisemi mají zpravidla také příznivější cenu elektřiny než země s vysokým podílem elektřiny z uhlí a zemního plynu. Pak je tu ještě jedna zákonitost. Jedny z nejvyšších cen mají země s vysokou závislostí na dovozu elektřinu, jako jsou Maďarsko a Chorvatsko.
Jak se vyhnout zelené dani?
Do třetice je zapotřebí zmínit otázku plateb za emise. Cena emisní povolenky se v minulých dnech pohybovala okolo 68 eur za tunu oxidu uhličitého. Navzdory jistému poklesu v posledních měsících se jedná o výraznou zátěž. Fakticky to znamená, že z každé megawatthodiny vyrobené elektřiny odvede majitel uhelné elektrárny „zelenou daň“ ve výši 55 až 65 eur. V případě výroby z plynu se jedná o 20 až 30 eur. Elektřinu vyrobenou z jaderné energie a obnovitelných zdrojů tento poplatek nijak nezatěžuje.
S přihlédnutím k výše uvedeným faktům se zdají být některé nápady současné vládní koalice jako nevhodné a kontraproduktivní. Zejména Motoristy ovládané ministerstvo životního prostředí volá po delším provozu uhelných elektráren a odmítá vytyčení akceleračních zón pro větrné elektrárny. Podobné kroky by pouze udržovaly Česko v pozici skanzenu s drahou elektřinou a vysokými emisemi.
