Výstavbu silničního okruhu kolem Prahy mezi Běchovicemi a dálnicí D1 a modernizaci železniční sítě má zaplatit úvěr od Evropské investiční banky (EIB). O půjčce ve výši 65,4 miliardy korun dnes rozhodla vláda.
„Jsou to pozitivní zprávy, protože umožní, aby Česká republika důležitý a významný dluh dopravní infrastruktury mohla splatit rychleji,” uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle materiálu, který má Ekonomický deník k dispozici, má jít o dvě samostatné půjčky, které za Českou republiku přijme ministerstvo financí. Na modernizaci železnice si chce stát půjčit až 55,3 miliardy korun a na výstavbu silničního okruhu 10,1 miliardy korun. Ministerstvo financí podle dokumentu přitom počítá s využitím úvěru pouze tehdy, pokud bude výhodnější než jiné formy financování.
Zdroje pro Státní fond dopravní infrastruktury
Materiál, který předložil na vládu ministr dopravy, uvádí, že se resortu dopravy daří dokončovat přípravu historicky nejvyššího množství investičních akcí. Naplňuje se tak závazek České republiky dokončit transevropskou dopravní síť (TEN-T) do roku 2030. Realizace části dopravních staveb je přitom krytá právě úvěrovým financováním poskytnutým EIB na základě smluv o úvěru z minulých let.
„Prostředky z těchto smluv jsou vázány na konkrétní projekty. Vzhledem k tomu, že se nyní jedná o nové investiční projekty, je nezbytné uzavřít nové smlouvy o úvěru,“ píše se v důvodech návrhu nové půjčky.
Mohlo by vás zajímat
Další smlouvy o úvěru s EIB mohou také částečně krýt podle dokumentu rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Úvěr versus dluhopisy
Úvěr EIB představuje podle vyjádření ministerstva dopravy pro Ekonomický deník výhodný a spolehlivý zdroj finančních prostředků.
Samotné čerpání úvěrových prostředků řídí podle resortu dopravy ministerstvo financí, které porovnává výhodnost forem financování, a to zejména porovnání s náklady na státní dluhopisy. „Snaha zajistit dostatek finančních prostředků, ale zároveň je zajistit za co nejvýhodnějších podmínek, se i minulých letech velmi osvědčila,” uvedl ve středu Martin Kupka.
Zhoršená bezpečnostní situace
Materiál staví úvěry i do kontextu toho, že aktuální geopolitická situace bude vyžadovat zvýšení národních výdajů na obranu. Pro zachování potřebného tempa výstavby dopravní infrastruktury je tak nutné zajistit dodatečné zdroje pro krytí rozpočtu SFDI.
„Úvěr od EIB rovněž představuje významný nástroj diverzifikace získávání peněžních prostředků na finančním trhu z hlediska držitelů státního dluhu a investorské báze,“ uvádí dokument. Přijetí úvěru je možné pouze na základě rozhodnutí vlády.
Omezené zdroje
Potřebu přijmout úvěry ministerstvo odůvodňuje rozsahem investičních potřeb nutných pro rozvoj a zkvalitňování dopravního systému České republiky a omezeností disponibilních zdrojů pro další roky. Úvěrové financování na výstavbu Silničního okruhu kolem Prahy schválila EIB 17. prosince 2024 a železniční projekty 21. března 2025.
Česká republika dosud už několik úvěrů od EIB na financování výstavby dopravní infrastruktury přijala. Materiál uvádí, že naposledy v roce 2023 Správní rada EIB schválila financování pro Českou republiku až do výše 2,075 miliardy euro, v přepočtu 48,750 miliardy korun, přičemž ministerstvo financí uzavřelo s EIB úvěrové smlouvy v roce 2023 na 24 miliard korun, v roce 2024 na 13 miliard korun a v roce 2025 na 11,75 miliardy korun.
Dlouho očekávaný Pražský okruh
K aktuálním projektům, které by mělo Česko krýt úvěrem, se v materiálu uvádí, že stavba D0 511 Běchovice – D1 a výstavba Silničního okruhu kolem Prahy patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Více než 12 kilometrů dlouhý úsek mezi Běchovicemi a D1 je navržený jako šestipruhová dálnice. Stát má za ni zaplatit téměř 9,8 miliardy korun bez DPH.
Jde o dopravní spojku mezi dálnicemi D1 a D11, která má mimo jiné odklonit z Prahy kamiony, jenž nyní jezdí přes Spořilov a Štěrboholskou radiálu. Odlehčí také dopravě na Jižní spojce. Novou dálnici se dvěma tunely a čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami vybuduje sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau.
Využití na železnici? Nádraží i mosty
Finance od EIB určené na modernizaci železnice by měly zamířit na větší počet akcí. Jde například o revitalizace trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, výstavbu haly pro měřící vozy pevných trakčních zařízení v Bohumíně, rekonstrukci výpravní budovy Ostrava-Vítkovice nebo výstavbu železniční zastávky Pardubice centrum. Řešit se mají z peněz také opravy mostů.
„Součástí navrhovaných akcí je mimo jiné osm projektů, na něž získala Správa železnic v prosinci 2024 finanční podporu ve výši 577,7 milionu korun v rámci Mechanismu pro spravedlivou transformaci, který se zaměřuje na strukturálně postižené regiony EU,“ uvádí materiál. A dodává, že celkový potenciál finanční podpory z uvedeného mechanismu na stavební akce je až 715 milionů korun.
Získání finanční podpory je ale podle výzvy možné pouze za podmínky doložení dohody o poskytnutí úvěru bankovní institucí. „Bez schválení úvěru EIB by tato podpora EU nemohla být využita, a reálně by tak došlo k její ztrátě,“ konstatuje dokument.
