Statistika dovozu ropy do Česka za měsíc duben vypadá podivně. Podle dat Českého statistického úřadu se dovezlo 252 tisíc tun z Ázerbájdžánu, 43 tisíc tun z Kazachstánu a pouhých 9 tisíc tun z Ruska. Jenže omezení dovozu z Ruska, odkud v minulých letech pocházelo 50 až 60 procent dovezené ropy, je pouze dočasné a souvisí s dvouměsíční odstávkou rafinerie v Litvínově.
Jedná se o takzvanou zarážku – velkou odstávku technologií, během níž dochází ke kontrole zařízení, údržbě a opravám. Vlastník rafinerie ji provádí zpravidla jednou za čtyři roky. Podle vyjádření mluvčího společnosti Orlen Unipetrol Pavla Kaidla začala tato zarážka na začátku dubna a potrvá skoro dva měsíce. Očekávání je, že litvínovská rafinerie se vrátí zpět do plného provozu koncem května.
Vzhledem k zarážce klesl v dubnu objem dovozu surové ropy do Česka o 37 procent na 304 tisíc tun, v peněžním vyjádření byl meziroční pokles minimální (o 5 procent na 4,95 miliardy korun). Vzhledem k odstavené rafinerii v dubnu skokově vzrostl dovoz rafinerských produktů – o 48 procent na 393 tisíc tun (v peněžním vyjádření o 62 procent na 8,74 miliardy korun), přičemž vyšší dovoz pohonných hmot a dalších produktů pocházel hlavně z Německa, Rakouska a Polska.
Dovoz ropy do Česka (v tisících tun)
| měsíc | z Ruska | z Ázerbájdžánu | z Kazachstánu |
| leden 2024 | 293 | 208 | 122 |
| únor 2024 | 274 | 269 | 101 |
| březen 2024 | 341 | 119 | 111 |
| duben 2024 | 9 | 252 | 43 |
Jak se odstřihnout od ruské ropy
Litvínovská rafinérie s kapacitou 5,4 milionu tun ropy ročně je od roku 1965 napojena na ropovod Družba a dodnes zpracovává převážně ruskou ropu. V minulých dvou letech byl terčem kritiky fakt, že Orlen Unipetrol navýšil objem ropy nakupované z Ruska, a to v absolutních číslech i v procentuálním vyjádření. Vzhledem k dopadům mezinárodních sankcí bylo možné ropu ruského původu nakupovat výrazně levněji, a to až o 45 procent oproti dodávkám z jiných zemí.
Jenže brzy se situace změní. Litvínovská rafinérie loni v říjnu provedla třítýdenní test, během kterého prvně ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu. Konkrétně se jednalo o směs ropy původem z Iráku a Guyany. „Podrobná analýza ještě není hotova, ale nyní již můžeme říci, že rafinérii v Litvínově lze v nových podmínkách dočasně provozovat bez zásadních provozních a kapacitních omezení,“ oznámil po testu Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj.
Mohlo by vás zajímat
Nutnou podmínkou pro odklon litvínovské rafinerie od ruské ropy je zvýšení kapacity ropovodu TAL, které je v kompetenci státem vlastněné společnosti MERO ČR. Ta již vybrala dodavatele, posílení transalpského ropovodu z Terstu do Bavorska chce stihnout do konce roku 2024. Poté bude Orlen Unipetrol ve svých rafinériích zpracovávat výhradně neruskou ropu a Česká republika přestane být závislá na dodávkách z Ruska.
Projekt TAL+ se rozběhl
K navýšení dodávek z jiných zemí, než je politicky nepřijatelné Rusko, bude nezbytná investice do posílení ropovodu TAL, který vede z italského Terstu před Alpy do Bavorska. Státem vlastněný správce ropovodů MERO ČR v tomto týdnu oznámil zahájení prací na posílení ropovodu, které obnáší instalaci dalších čerpadel a elektromotorů. Tyto úpravy budou hotové do konce roku, v prvních měsících roku 2025 proběhne zkušební provoz posíleného ropovodu.
Díky zkapacitnění ropovodu TAL bude do Česka proudit o čtyři miliony tun ropy ročně navíc, celkových až osm milionů tun pokryje spotřebu obou rafinerií. Náklady na projekt TAL+ se budou pohybovat v rozmezí od 1,3 do 1,6 miliardy korun a hradit je bude MERO ČR. Původní záměr vlády získat na tento projekt dotaci z Národního plánu obnovy totiž u Evropské komise neprošel.
Menší rafinerie v Kralupech nad Vltavou s kapacitou 3,3 milionu ropy ročně zpracovává výhradně neruskou ropu, která do České republiky proudí od roku 1996 z italského Terstu ropovody TAL a IKL. V praxi se jedná hlavně o dodávky z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, menší množství ropy pocházelo v minulých letech také ze Spojených států amerických, Saúdské Arábie a dalších zemí.
David Tramba
