Česko se dočasně zbavilo závislosti na ruské ropě. Ale jen díky odstávce rafinerie

Statistika dovozu ropy do Česka za měsíc duben vypadá podivně. Podle dat Českého statistického úřadu se dovezlo 252 tisíc tun z Ázerbájdžánu, 43 tisíc tun z Kazachstánu a pouhých 9 tisíc tun z Ruska. Jenže omezení dovozu z Ruska, odkud v minulých letech pocházelo 50 až 60 procent dovezené ropy, je pouze dočasné a souvisí s dvouměsíční odstávkou rafinerie v Litvínově.

Jedná se o takzvanou zarážku – velkou odstávku technologií, během níž dochází ke kontrole zařízení, údržbě a opravám. Vlastník rafinerie ji provádí zpravidla jednou za čtyři roky. Podle vyjádření mluvčího společnosti Orlen Unipetrol Pavla Kaidla začala tato zarážka na začátku dubna a potrvá skoro dva měsíce. Očekávání je, že litvínovská rafinerie se vrátí zpět do plného provozu koncem května.

Vzhledem k zarážce klesl v dubnu objem dovozu surové ropy do Česka o 37 procent na 304 tisíc tun, v peněžním vyjádření byl meziroční pokles minimální (o 5 procent na 4,95 miliardy korun). Vzhledem k odstavené rafinerii v dubnu skokově vzrostl dovoz rafinerských produktů – o 48 procent na 393 tisíc tun (v peněžním vyjádření o 62 procent na 8,74 miliardy korun), přičemž vyšší dovoz pohonných hmot a dalších produktů pocházel hlavně z Německa, Rakouska a Polska.

Dovoz ropy do Česka (v tisících tun)

Jak se odstřihnout od ruské ropy

Litvínovská rafinérie s kapacitou 5,4 milionu tun ropy ročně je od roku 1965 napojena na ropovod Družba a dodnes zpracovává převážně ruskou ropu. V minulých dvou letech byl terčem kritiky fakt, že Orlen Unipetrol navýšil objem ropy nakupované z Ruska, a to v absolutních číslech i v procentuálním vyjádření. Vzhledem k dopadům mezinárodních sankcí bylo možné ropu ruského původu nakupovat výrazně levněji, a to až o 45 procent oproti dodávkám z jiných zemí.

Jenže brzy se situace změní. Litvínovská rafinérie loni v říjnu provedla třítýdenní test, během kterého prvně ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu. Konkrétně se jednalo o směs ropy původem z Iráku a Guyany. „Podrobná analýza ještě není hotova, ale nyní již můžeme říci, že rafinérii v Litvínově lze v nových podmínkách dočasně provozovat bez zásadních provozních a kapacitních omezení,“ oznámil po testu Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj.

Nutnou podmínkou pro odklon litvínovské rafinerie od ruské ropy je zvýšení kapacity ropovodu TAL, které je v kompetenci státem vlastněné společnosti MERO ČR. Ta již vybrala dodavatele, posílení transalpského ropovodu z Terstu do Bavorska chce stihnout do konce roku 2024. Poté bude Orlen Unipetrol ve svých rafinériích zpracovávat výhradně neruskou ropu a Česká republika přestane být závislá na dodávkách z Ruska.

Projekt TAL+ se rozběhl

K navýšení dodávek z jiných zemí, než je politicky nepřijatelné Rusko, bude nezbytná investice do posílení ropovodu TAL, který vede z italského Terstu před Alpy do Bavorska. Státem vlastněný správce ropovodů MERO ČR v tomto týdnu oznámil zahájení prací na posílení ropovodu, které obnáší instalaci dalších čerpadel a elektromotorů. Tyto úpravy budou hotové do konce roku, v prvních měsících roku 2025 proběhne zkušební provoz posíleného ropovodu.

Díky zkapacitnění ropovodu TAL bude do Česka proudit o čtyři miliony tun ropy ročně navíc, celkových až osm milionů tun pokryje spotřebu obou rafinerií. Náklady na projekt TAL+ se budou pohybovat v rozmezí od 1,3 do 1,6 miliardy korun a hradit je bude MERO ČR. Původní záměr vlády získat na tento projekt dotaci z Národního plánu obnovy totiž u Evropské komise neprošel.

Menší rafinerie v Kralupech nad Vltavou s kapacitou 3,3 milionu ropy ročně zpracovává výhradně neruskou ropu, která do České republiky proudí od roku 1996 z italského Terstu ropovody TAL a IKL. V praxi se jedná hlavně o dodávky z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, menší množství ropy pocházelo v minulých letech také ze Spojených států amerických, Saúdské Arábie a dalších zemí.

David Tramba