Česká republika v Bruselu představila plán postupné integrace Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu Evropské unie. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka se plán zaměřuje na konkrétní návrhy ohledně prohloubení spolupráce zejména v energetice, telekomunikacích, životním prostředí či zemědělství. Čechům se zatím podařilo získat podporu dalších devíti zemí Evropské unie.

„Představil jsem českou iniciativu, která má pomoci rychlejší integraci Moldavska a Ukrajiny do vnitřního trhu. Domníváme se, že je to důležitý krok, který by mohl urychlit celý proces,“ uvedl Dvořák. Plán je podle něj výhodný pro obě strany, tedy jak „pro aspirující země, které budou mít snazší přístup na naše trhy, tak i pro nás, protože budeme mít další část trhu, která bude volně přístupná“. Českou republiku zatím podpořily Estonsko, Finsko, Německo, Irsko, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko, Švédsko a Dánsko.

Urychlení integrace bude podle českého ministra spočívat v „naší technické asistenci, v užší spolupráci, vytvoření pracovních skupin a vytvoření kontaktů“.

„Obě země jsou připraveny pokračovat v práci na sbližování a implementaci norem EU s cílem mimo jiné prohloubit svou integraci do Evropské unie,“ stojí v takzvaném non-paperu, tedy neoficiálním dokumentu pro další debatu. Další ekonomická integrace prostřednictvím dohod o volném obchodu by Moldavsko i Ukrajinu významně podpořila „ve snahách odolávat zhoubnému vlivu Ruska“, dodává dokument. Obě země by podle Česka rovněž dostaly hmatatelnou odměnu a byly i více motivované k další práci na reformách.

Mohlo by vás zajímat

Za belgického předsednictví v první polovině roku 2024 byl dojednán oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou i s Moldavskem. Následně začal takzvaný screening, tedy proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem, kdy se posuzuje národní legislativa a identifikují oblasti, kde je potřeba sladit národní legislativu s legislativou unijní, tzv. acquis. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Je možné, že tento screening bude dokončen za polského předsednictví, což je v tomto pololetí.

Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantzová uvedla, že by první klastr v rozhovorech s Ukrajinou mohl být otevřen do března. „Vidíme, že Ukrajina urychlila proces reforem,“ citoval ministryni bruselský list Politico. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve řekl, že by chtěl, aby Kyjev letos vyjednal pět nebo šest kapitol z celkového počtu 35. Klastrů, tedy tematických oblastí, je celkem šest.

„Je to ambiciózní plán, nicméně během snídaně, kterou jsme dnes měli, jsem neměl pocit, že by to bylo úplně realistické,“ uvedl k rychlému otevření prvních klastrů ministr Dvořák. „Bylo by úžasné, kdyby se to podařilo během polského předsednictví, ale nemůžeme předbíhat. Dneska na snídani několikrát zaznělo, že nemůžeme přeskakovat důležité kroky a plnění kritérií,“ dodal.

Na zasedání se dnes unijní ministři věnovali také hodnocení právního státu ve čtyřech členských zemích – Maďarsku, Portugalsku, Rumunsku a Slovinsku. Na adresu Budapešti podle českého ministra padla velmi ostrá slova. „Moje dánská kolegyně byla hodně ostrá, padaly tam výtky, že od posledního hodnocení se toho v Maďarsku příliš nezměnilo, jak pokud jde o nezávislost médií, nezávislosti soudnictví, ale i systém brzd a protivah,“ uvedl Dvořák. Maďarský ministr pro evropské záležitosti dění ve své zemi bránil.

Maďarsko je nyní jedinou zemí, která je ve sporu s Bruselem kvůli nedodržování zásad právního státu. Takzvané řízení podle článku 7 může teoreticky skončit odebráním hlasovacích práv Budapešti, k čemuž je ale potřeba jednomyslné shody ostatních zemí.

Kvůli porušování principů právního státu má rovněž Maďarsko omezený přístup k unijnímu financování. Několik miliard eur z fondů EU bylo již uvolněno, nicméně další zůstávají zmrazené.