Hodnota průměrného platu v Česku na začátku roku dosahovala v přepočtu 1368 eur, což stačí na první místo mezi čtyřmi státy Visegrádské skupiny. Zatímco v Polsku průměrná mzda činila 1331 eur, zaměstnanci v Maďarsku a na Slovensku se museli smířit s průměrným příjmem o 200 eur nižším. Co se týká průměrného čistého příjmu, pořadí je následující: Česko 1102, Polsko 932, Slovensko 852 a Maďarsko 763 eur za měsíc.
Takové pořadí přináší analýza CEE Tax Guide, kterou již devátým rokem zpracovala mezinárodní auditorská a poradenská společnost Mazars. Analýza nabízí porovnání daňových systémů v 21 zemích regionu střední a východní Evropy, a to včetně Německa, Rakouska a Řecka. Průměrná hrubá mzda je v této skupině zemí dlouhodobě nejvyšší v Německu (3978 eur), naopak nejhůře jsou na tom zaměstnanci s průměrným výdělkem v Kosovu (400 eur) a na Ukrajině (432 eur).
Jak dále Mazars uvádí, v Česku je poměrně nízká minimální mzda. I když od ledna vzrostla o 600 korun na současných 15200 korun (587 eur), což ve srovnání s ostatními státy Visegrádu stačí na třetí příčku. Zatímco v Polsku pobírali zaměstnanci s minimální mzdou 624 eur a na Slovensku 623 eur, v Maďarsku to bylo jen 460 eur. V posledních letech se minimální mzda nejvíc navyšovala v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a Lotyšsku.
Regionální průměr celkových mzdových nákladů zaměstnavatelů zůstává nezměněn, pohybuje se okolo 160 procent čisté mzdy. To znamená, že ze superhrubé mzdy dostane zaměstnanec na účet jen zhruba 60 procent; Česko v tomto ohledu patří k průměru. Česko a Slovensko nicméně „vynikají“ vysokým rozdílem mezi hrubou a superhrubou mzdou. Náklady na práci zaměstnance v ČR se v porovnání s jeho hrubou mzdou zvyšují o 33,8 procenta, na Slovensku dokonce o 35,2 procenta.
V posledním roce se obecně daně a povinné odvody zaměstnavatelů související se zaměstnáváním lidí spíše snižovaly. Příkladem může být snížení daně z příjmu českých zaměstnanců, ale také snížení odvodů na sociálním pojištění o dva procentní body, jež platí od loňského července v Maďarsku. To znovu sníží náklady zaměstnavatele o dva procentní body od července 2022.
V uplynulém roce naopak podle analýzy Mazars nedošlo v regionu k žádné významné změně sazeb DPH. Základní sazba DPH dosahovala v průměru 21 procent, nejvyšší byla v Maďarsku (27 %) a Chorvatsku (25 %). Některé země mají až čtyři různé sazby DPH, Česko má tři sazby. Naopak nejjednodušší je daňový systém v Bosně a Hercegovině, kde pro všechny typy zboží a služeb platí jednotná sazba 17 procent.
David Tramba
