Česko-polské plynovodní propojení, známé pod označením STORK II, bude k dispozici později. Společnost NET4GAS v novém návrhu Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice posunula očekávaný termín jeho spuštění z roku 2026 na rok 2027. Může to být i později, protože stále nepadlo závazné rozhodnutí o realizaci plynovodu, uvedl NET4GAS.
NET4GAS dále v desetiletém plánu uvedl, že nový plynovod by mohl mít kapacitu pro přepravu 30,9 GWh/den. To tedy není žádná sláva: jedná se o maximálně 11,3 TWh (1 miliarda m3) ročně. Takové množství by stačilo pouze na pokrytí jedné desetiny očekávané budoucí spotřeby plynu v Česku. Až v případě posílení sítě na polské straně se by kapacita mohla výhledově zvýšit na 154,8 GWh/den.
„Největším rizikem projektu se jeví právě časové hledisko ohledně rozhodnutí o realizaci projektu, neboť teprve od tohoto okamžiku se začínají odvíjet jednotlivé kroky potřebné k včasnému zprovoznění. Dalším významným rizikem pro úspěšnou realizaci a dokončení projektu v předpokládaném termínu je značná pomalost povolovacího procesu v České republice a zdlouhavost vyvlastňovacích řízení,“ uvedl dále NET4GAS v Desetiletém plánu.
Další nutnou podmínkou je dokončení druhé etapy plynovodu Moravia, který se taktéž posouvá o rok dále na rok 2027. Od konce loňského roku je totiž v provozu pouze první etapa, vedoucí z Tvrdonic na Břeclavsku do Bezměrova u Kroměříže. Zbývá ještě dostavět úsek z Bezměrova do Libhoště u Nového Jičína. Samotné propojení do Polska, známé pod názvem STORK II, povede z Libhoště do obce Hať na Opavsku.
Mohlo by vás zajímat
Otázkou také je, jak se zde projeví změna vlastníka společnosti NET4GAS, která vlastní síť páteřních plynovodů na českém území. Podle smlouvy uzavřené na konci září ji koupí státem vlastněný ČEPS, který zaplatí 3 až 5 miliard korun a převezme obrovský dluh NET4GASu. Naopak se z českého plynárenství po deseti letech stahují dva finanční investoři; první je napojen na německou pojišťovnu Allianz, druhý na kanadský penzijní fond OMERS.
Dlouhá a neslavná historie projektu STORK II
O plynovodu STORK II se hovoří již dvanáct let, ale zůstává jen u slov. Je v pořadí druhý, STORK „jednička“ je v provozu od září roku 2011. Tento plynovod umožňuje pouze dodávky z české do polské sítě, a to v objemu do 500 milionů metrů krychlových ročně. Fakticky tak slouží k vykrývání spotřeby v průmyslovém Horním Slezsku s pomocí dodávek přes české území. Podle informací v Desetiletém plánu společnosti NET4GAS se počítá s jeho úpravou na obousměrný provoz.
Podle původního záměru měl STORK II zajistit obousměrnou přepravu plynu v rozsahu až 7 miliard m3 mezi Českem a Polskem. Dlužno dodat, že plán na zmíněné propojení vznikl ve specifické době. Polsko tehdy chtělo rozjet ve velkém těžbu břidlicového plynu a stát se středoevropskou energetickou velmocí – včetně exportu do okolních zemí. Jenže těžba plynu z břidlic se v Evropě (na rozdíl od Spojených států) ekonomicky nevyplatila, a tak zůstala jen ve fázi úvah a snů.
V roce 2016 proto polská strana přehodnotila strategii a místo možného exportu začala řešit dovoz plynu z jiných zemí než z Ruska. Prioritně se rozhodla realizovat projekt Baltic Pipe, který do země dopraví až 10 miliard m3 norského zemního plynu ročně. Naopak projekt STORK II Poláci pozastavili jako nepotřebný. „STORK II tím ztratil status evropského projektu společného zájmu a možnost získat finanční prostředky od Evropské unie,“ uvedl loni mluvčí plynárenské společnosti NET4GAS Vojtěch Meravý.
Později byla ve hře ještě záložní varianta, a sice výstavba česko-polského plynovodu na komerční bázi. Jenže, jak jsme na Ekonomickém deníku informovali, aukce skončila fiaskem. Podle strohého oznámení na webu společnosti NET4GAS si „žádný účastník trhu nezarezervoval přírůstkovou kapacitu ve výše uvedené roční aukci kapacit, a proto skončil ekonomický test se záporným výsledkem.“
Prakticky mrtvý záměr znovu ožil po ruském útoku na Ukrajinu; z odbourání energetické závislosti na Rusku se rychle stala jedna z českých i evropských priorit. Jeho rychlá realizace by zájemcům z Česka umožnila přístup k polskému LNG terminálu ve Svinoústí i k plánovanému plovoucímu LNG terminálu u Gdaňsku. Česká republika by tím získala alternativu k dovozu plynu přes německé území.
David Tramba
