Desítka unijních států včetně Česka, Polska, Maďarska a Řecka zaslala do Bruselu neformální výzvu k radikální proměně agentury Frontex. Signatáři varují, že současná pravidla neodpovídají nové geopolitické realitě, kdy třetí země zneužívají migranty jako „živou munici“ v rámci hybridních útoků. Místo nabírání nových úředníků požaduje skupina větší nasazení dronů a systémů s umělou inteligencí pro sledování pohybu osob.
Česko je mezi zeměmi vyzývajícími bruselskou exekutivu, aby zásadně změnila fungování Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Kromě Česka za neformálním dokumentem stojí také Chorvatsko, Maďarsko, Řecko, Španělsko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko a Slovinsko. Komise má vlastní návrh představit ve druhé polovině tohoto roku.
Bezpečnostní aspekt
Dokument vyzývá k cílenému posílení agentury a zdůrazňuje, že změna právního rámce pro fungování Frontexu musí odpovídat změně geopolitických poměrů a novým tlakům na vnějších hranicích evropského bloku.
Signatáři zdůraznili, že Unie musí urychleně reagovat na nové bezpečnostní výzvy a asymetrické útoky včetně hybridních hrozeb a zneužívání migrace jako zbraně pro třetí země. Neoficiální žádost konstatuje, že primární odpovědnost za kontrolu vnějších hranic nesou členské státy Unie.
Frontex ve třetích zemích
„Je potřeba zajistit silnější přítomnost Frontexu ve třetích zemích, zejména v zemích původu a tranzitu uprchlíků,“ uvádí se v textu. Zlepšení práce agentury mají zajistit dohody se třetími zeměmi, které budou mít status bezpečných zemí. Desítka zemí také navrhuje, aby se zlepšila především kvalita práce agentury bez nutnosti výrazněji navyšovat její personál.
Dalším zlepšením má být také lepší koordinace činnosti Frontexu s dalšími unijními agenturami. Evropští pohraničníci by se měli stát mnohem flexibilnějšími v boji proti nelegální migraci a zvýšit efektivitu navracení žadatelů o azyl do zemí původu.
Více technologií a národních rezerv
Návrh také počítá s tím, že se vytvoří rezervy národních zaměstnanců, kteří budou částečně financováni z unijních zdrojů a mohou být nasazení v případě mimořádných událostí.
Další peníze by měly směřovat na pořízení nejnovějších technologií pro pohraniční a námořní stráž. Zejména na koupi nových dronů, systémů sledování osob s využitím pokročilých prvků umělé inteligence. Desítka unijních států také chce posílit roli členských států ve správní radě agentury.
