Od pádu komunistického režimu uplynulo 37 let. Jak moc jsme si od té doby polepšili, co se týká životní úrovně? Podle studie o dlouhodobém vývoji životní úrovně v různých zemích světa, kterou pravidelně publikuje univerzita v nizozemském Groningenu, vykazují Češi více než dvojnásobný příjem na obyvatele než v roce 1989. Na evropské poměry se jedná o solidní, ale nijak výjimečný výsledek.

Propočty týmu ze zmíněné univerzity udávají v případě České republiky reálný výkon ekonomiky na obyvatele ve výši 32 747 dolarů k roku 2022. V roce 1989 to bylo 14 027 dolarů. Tato čísla jsou očištěna o vliv kupní síly a o inflaci. Od konce komunistického režimu jsme si tudíž polepšili o 130 procent. Po zohlednění reálného růstu za poslední čtyři roky můžeme být zhruba o 140 procent nad úrovní roku 1989.

Ve stopách profesora Maddisona

Jaký je původ těchto dat? Univerzita v Groningenu přepočítává data o ekonomickém výkonu na paritu kupní síly. Současně je očišťuje o inflaci. Všechny hodnoty uvádí v cenách roku 2011, aby zajistila jejich srovnatelnost v prostoru i čase. Navazuje tak na práci britského ekonoma Anguse Maddisona, který byl průkopníkem těchto srovnání. V případě České republiky uvádí univerzita údaje do roku 1970. U hlavních evropských zemí však nabízí data sahající hluboko do středověku. Údaje aktualizuje zhruba po třech letech; poslední zveřejněné časové řady končí rokem 2022.

Vývoj HDP v kupní síle ve vybraných zemích Evropy

zeměrok 2022 (USD)rok 1989 (USD)reálný růst
Česko32 24714 027+130 %
Slovensko27 51912 734+116 %
Polsko32 4689060+258 %
Maďarsko29 45211 003+168 %
Chorvatsko26 98713 959+93 %
Německo46 64826 393+77 %
Rakousko43 79326 078+68 %
Francie39 06627 576+42 %
Itálie36 22425 454+42 %
Španělsko34 12318 360+86 %
Zdroj: Univerzita v Groningenu, Maddison Project 2023

Trendem, který můžeme od roku 1994 pozorovat, je zmenšování rozdílu v životní úrovni napříč Evropou. Česká republika postupně dohání úroveň Německa a Rakouska, avšak rozdíl zůstává výrazný. Zato se nám téměř povedlo dohnat úroveň Itálie a Španělska. Otázkou je, jak cenná je výhra v podobě dostižení soupeře, který dlouhodobě trpí špatnou konkurenceschopností, neefektivní státní správou a vysokým veřejným zadlužením.

Mohlo by vás zajímat

Úctyhodný je příklad Polska, které podle některých zdrojů dotáhlo úroveň České republiky. V běžných statistikách, počítajících s hrubým domácím produktem (HDP) v tržních cenách, má stále Česko výrazný náskok. Po zohlednění nižší cenové hladiny na tom může být Polsko už lépe. Myslí si to i autoři propočtů z groningenské univerzity, kteří zařadili Polsko s 32 468 dolary těsně před Česko. Slabou náhražkou může být fakt, že Maďarsko i Slovensko podle tohoto zdroje za Českem stále zaostávají.

Světoví premianti a loseři

Zvýšení reálného výkonu ekonomiky o 130 procent mezi lety 2022 a 1989 patří zhruba ke světovému průměru. Největší skok – na dvanáctinásobek – uvádí tým groningenské univerzity u Kataru. Z větších zemí vede Čína s růstem na 6,4násobek. Zvýšení životní úrovně na pěti až šestinásobek zaznamenaly také další asijské země. Jmenovitě Vietnam, Laos, Bangladéš, Mongolsko, Bahrain a Kuvajt.

Pohled na centrum Šanghaje. Navzdory všem výhradám a pochybnostem lze těžko popřít ohromný pokrok, který Čína zaznamenala za posledních 40 let. Foto: Pixabay (autor Steven Yu)

Na druhé straně v přehledu najdeme země, ve kterých byla v roce 2022 životní úroveň nižší než v roce 1989. Patří sem hlavně státy zpustošené krvavou občanskou válkou (Sýrie, Jemen, Libérie, Středoafrická republika) nebo řízené totalitními režimy ve stylu „od desíti k pěti“ (Venezuela, Severní Korea, Zimbabwe). Pokles nastal také ve dvou evropských zemích – v Moldávii a na Ukrajině. Tady však statistiku negativně ovlivnily dopady rusko-ukrajinské války.

Pohled do dávné minulosti

Statistiky vývoje životní úrovně z groningenské univerzity jsou unikátní i pohledem do vzdálené minulosti. Vyčteme zde třeba to, že v relativně prosperujícím Polsku v druhé půlce 16. století vycházel příjem na obyvatele na zhruba 1200 dolarů. Tolik dnes vykazují chudé státy subsaharské Afriky. Velká Británie jako první překonala v roce 1856 hranici 5000 dolarů na hlavu. Tamní životní úroveň tak v éře královny Viktorie zhruba odpovídala dnešní situaci v Pákistánu či Bangladéši.

Co se týká tolik vychvalované První republiky, na vrcholu prosperity v roce 1929 se Československo dostalo na hodnotu 4849 dolarů na obyvatele. Nejbohatší zemí světa tehdy byly Spojené státy s téměř 12 tisíci dolary. Nad úrovní Československa se nacházely téměř všechny státy západní a severní Evropy s výjimkou Finska a Irska. Mýtus o vyspělosti První republiky zřejmě nejlépe nabourá fakt, že lépe na tom z hlediska životní úrovně tehdy byla také Argentina, Chile a Uruguay.