Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo návrh novely horního zákona a dalších souvisejících zákonů, který otevírá cestu k rychlejšímu povolování nových těžebních záměrů. Tím by mohlo usnadnit život investorům, kteří mají zájem v Česku těžit lithium či mangan a zápasí s byrokratickými překážkami. Zmíněný návrh je zatím v mezirezortním připomínkovém řízení, po jeho dokončení jej posoudí poslanci.

Ministerstvo přiznává, že je s transpozicí této legislativy ve skluzu. Evropská unie totiž požadovala její zapracování do národní legislativy už do 24. února letošního roku. Účinnost navržených změn je tudíž nastavena na den následující po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů.

„Vzhledem k tomu, že adaptace právního řádu na nařízení CRMA je navržena pouze tak, aby zajistila plnou implementaci tohoto nařízení, neobsahuje ustanovení jdoucí nad rámec povinného rozsahu adaptace, a s ohledem na potřebu přijetí návrhu zákona co nejdříve kvůli adaptační lhůtě nařízení CRMA, navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení,“ uvedlo dále ministerstvo průmyslu v důvodové zprávě.

Rychlejší schvalování a jedno kontaktní místo

Novela zákona reaguje na nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z loňského dubna, které stanovilo podmínky pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických nerostných surovin. Jeho cílem je podpořit těžbu a recyklaci na území Evropské unie a partnerských zemí. Na seznamu strategických surovin se nachází bismut, bór, gallium, germanium, grafit, hořčík, kobalt, křemík, lanthanoidy (tzv. prvky vzácných zemin), lithium, mangan, měď, nikl, platina, titan a wolfram.

Nová evropská legislativa o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CRMA) dále požaduje zrychlení povolovacích procesů. Nový těžební projekt má být schválený do 24 měsíců, závod zpracování či recyklaci surovin do 12 měsíců. V členských zemích má být vždy jedno kontaktní místo pro povolování strategických projektů v těžebním průmyslu. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje, aby tímto kontaktním místem byl Český báňský úřad a ve fázi stavebního řízení Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Mohlo by vás zajímat

Kritické nerostné suroviny jsou nepostradatelné pro širokou škálu strategických průmyslových odvětví, jako je výroba elektroniky a lithiových baterií, přesné strojírenství, letecký průmysl či obranný průmysl. Podle odhadu Světové banky vzroste spotřeba kritických surovin do roku 2050 zhruba šestinásobně. Evropská unie je dnes silně závislá na jejich dovozu, a to často od téměř monopolních dodavatelů z třetích zemí.

Změnit to má nová evropská legislativa o kritických surovinách. Ta počítá s dosažením následujících milníků v roce 2030:

  • nejméně 10 % roční spotřeby pokrýt těžbou v zemích EU
  • nejméně 40 % roční spotřeby pokrýt zpracovatelskými závody v zemích EU
  • nejméně 15 % roční spotřeby EU pokrýt díky recyklaci
  • maximálně 65 % spotřeby každé strategické suroviny dovážet z jedné dodavatelské země

Česko může nabídnout lithium, wolfram i mangan

Přispět ke splnění těchto cílů může i Česká republika. Nabídnout může třeba bohatá ložiska lithia v okolí Cínovce v Krušných horách. Těžit zde chce firma Geomet, kterou z 51 procent vlastní Severočeské doly ze Skupiny ČEZ a z 49 procent australská European Metals Holdings (EMH). Pokud se záměr podaří realizovat, během 25 let mají ČEZ s EMH v plánu vydolovat 153 tisíc tun lithia a navíc také 33 tisíc tun cínu a přes 12 tisíc tun wolframu.

Těžební projekt u Cínovce ukazuje, jak těžké je v Česku podobný záměr prosadit. Proces posuzování dopadu projektu na životní prostředí (EIA) začal před necelými čtyřmi roky – počátkem května 2021. Dodnes však nebyla dokončena podrobná dokumentace o enviromentálních dopadech. Stejně tak ještě nepadlo závazné rozhodnutí, zda bude ČEZ do miliardového projektu investovat. Mělo by se tak stát snad do konce letošního roku. Vláda však tento projekt podporuje a ve středu by měla rozhodnout o tom, zda bude prohlášen za projekt strategického významu.

Další pozoruhodný projekt chystá kanadský těžařský startup Euro Manganese, který chce využít mangan ze starých těžebních hald u Chvaletic v Polabí. Jedná se přitom o méně citlivý projekt, kdy nepočítá s dobýváním suroviny z podzemí. Každý rok vyprodukuje zhruba 50 tisíc tun manganu, kovu využívaného třeba v lithium-iontových bateriích. Tento záměr již úspěšně prošel procesem EIA, získal i další potřebná povolení a spustil testovací linku. Také tento záměr by měl od vlády získat status projektu strategického významu.