Správa železnic dokončila modernizaci a elektrizaci vytížené regionální trati Olomouc – Uničov. Jde o vůbec první trať v České republice, na které budou všechny jízdy vlaků sledovány evropským zabezpečovačem ETCS. Mobilní část tohoto systému tak musí mít v provozu všechny soupravy, které na trať vyjedou. Cesta vlakem se v tomto úseku zkrátí ze 40 minut na méně než půl hodinu.
Jednotný evropský zabezpečovač výrazně snižuje riziko selhání lidského faktoru při řízení drážních vozidel i dopravy. ,,Od roku 2025 bude výhradní provoz ETCS povinný na významné části naší sítě. Spuštění tohoto systému na trati z Olomouce do Uničova je důležitým krokem, protože si zde můžeme společně s dopravci provoz otestovat a vyhnout se tak některým komplikacím, které se zaváděním výhradního provozu evropského zabezpečovače mohou být spojeny. Maximální rychlost na trati se zvýšila až na 160 km/h, stanice a zastávky jsou nově bezbariérové, rekonstruovány byly výpravní budovy v Bohuňovicích a ve Šternberku a v neposlední řadě byl úsek elektrizován. Cestující se mohou těšit také na nový orientační systém ve stanicích a zastávkách“, říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Od prosince se na trať vrátí také vlaky mezi Uničovem a Libinou, která také prošla kompletní rekonstrukcí a elektrizací. Rychlost na trati byla zvýšena na 100 km/h, nástupiště ve stanicích a zastávkách jsou nyní bez bariér a v Libině byla modernizována tamní výpravní budova.
,,V rámci modernizace vznikla nová zastávka Troubelice střed, která bude cestujícím blíže, než stávající stanice. V těchto dnech je také dokončována rekonstrukce navazujícího úseku do Šumperka, který bude mít podobné parametry. Odstraněny byly propady rychlosti a modernizováno bylo celkem devět přejezdů. Cestující se na trať vrátí na začátku příštího roku“, dodává Jiří Svoboda.
Modernizace a elektrizace trati z Olomouce do Šumperka umožní dopravcům nasazení moderních elektrických souprav, zvýšila kapacitu trati i stupeň jejího zabezpečení. Trakční soustava je nyní stejnosměrná, počítá se ale s budoucí konverzí trakčního napájení na střídavou soustavu.
Jana Bartošová
