Vláda včera – kromě vítěze jaderného tendru – schválila také aktualizaci Vodíkové strategie ČR. Ta nahrazuje původní strategii z roku 2021, která již neodpovídala současné realitě. Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu bude využití vodíku v energetice, dopravě a průmyslu probíhat ve třech etapách, které se liší svými cíli a ambicemi. Investoři již chystají první pilotní projekty.
První etapou, která potrvá zhruba do roku 2030, je nazvána Lokální ostrovy. Jedná se menší lokální projekty s provázanou výrobou a spotřebou obnovitelného vodíku, které bude zapotřebí podpořit štědrými dotacemi z evropských fondů. Cílem je zde vyrábět přibližně 20 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně, k tomu budou zapotřebí elektrolyzéry s výkonem 400 MW. Otázka je, zda to bude stačit. Jak Ekonomický deník již dříve upozornil, navržené cíle Evropské unie odpovídají výrobě nejméně 40 tisíc tun zeleného vodíku ročně v ČR na konci tohoto desetiletí.
Podle České vodíkové technologické platformy (HYTEP) připravují investoři v Česku přes 10 projektů na výrobu obnovitelného vodíku elektrolýzou vody. Jedná se o projekty s elektrolyzéry o výkonu od stovek kilowattů až po desítky megawattů. „Pokud by se všechny záměry realizovaly v podobě, kterou nám předložily české společnosti, vyráběli bychom v ČR do roku 2030 přes 10 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně,“ zmínil analytik HYTEP Jan Sochor.
První investice na obzoru
Na některé ze zmíněných projektů upozornil Ekonomický deník v minulých týdnech a měsících. Společnost GasNet chystá pilotní projekt na přidávání zeleného vodíku do plynovodní sítě. Projekt je umístěn v nejzápadnějším koutu České republiky – v městečku Hranice v Ašském výběžku. Dodavatelem obnovitelného vodíku bude Farma Trojmezí, která v této oblasti provozuje větrné elektrárny. V počáteční fázi počítá GasNet s maximální příměsí 10 procent vodíku v zemním plynu, a to již od první poloviny příštího roku.
Pražská plynárenská chce investovat 95 milionů korun do projektu, který zahrnuje solární elektrárnu o výkonu 540 kilowattů, bateriové úložiště, elektrolyzér na výrobu až 6,5 kilogramu vodíku za hodinu a plnicí stanici pro osobní auta a autobusy. Společnost Veolia Energie ČR chce vyrábět zelený vodík s pomocí dvoumegawattového elektrolyzéru v areálu teplárny na biomasu ve Frýdku-Místku. Největší zatím známý projekt na výrobu a využití zeleného vodíku v Česku chystá Orlen Unipetrol ve svém areálu u Litvínova.
Druhá etapa, nazvaná Globální mosty a vymezená lety 2030 až 2045, se soustředí na zajištění dovozu obnovitelného vodíku pomocí celoevropské sítě vodíkovodů. Plánované projekty totiž mají Česku umožnit dovoz zeleného vodíku ze zemí, které jej díky příznivým podmínkám pro větrné a solární elektrárny dokážou vyrobit levněji. Mezinárodní projekty počítají s dovozem obnovitelného vodíku ze severu Evropy a ze Středomoří, případně také z Ukrajiny. Provozovatel páteřní sítě NET4GAS již chystá konverzi části plynovodů na přepravu vodíku.
Třetí etapa Nové technologie má podle autorů Vodíkové strategie nastat po roce 2045. Zaměřuje na produkci obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku v České republice pomocí nově vyvíjených technologií. Některé optimistické studie odhadují, že cena vodíku by mohla klesnout až na 2 eura/kg. Pro srovnání: dnes vychází výroba zeleného vodíku v Česku bez dotační podpory na zhruba 13 eur/kg.
„Aktualizace Vodíkové strategie je zásadním krokem pro naši cestu k uhlíkové neutralitě. Vodík se stane důležitým prvkem naší energetické politiky, ať už jako náhrada fosilních paliv v dopravě, nosič pro přepravu a akumulaci energie, nebo jako surovina pro chemický průmysl a zdroj tepla. Tato strategie podporuje naši ekonomiku a také přispívá k ochraně životního prostředí,“ řekl ke schválené strategii ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Bez dotací to zatím nepůjde
Ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracovalo na aktualizaci strategie s dalšími organizacemi, jako jsou ministerstvo životního prostředí, ministerstvo dopravy, Česká vodíková technologická platforma HYTEP, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Český plynárenský svaz a další.
Podle výkonné ředitelky HYTEP Veroniky Vohlídkové je schválení strategie dobrým impulsem, který však sám o sobě nebude stačit. „Adekvátní zastoupení vodíku nám stále chybí zejména v energetickém zákoně, a to navzdory tomu, že vodík bude mít v energetice do budoucna nezastupitelnou roli. Stále také chybí vhodný systém státní podpory, ačkoliv se na jeho podobě začalo již pracovat,“ zdůraznila Vohlídková.
Kromě výroby zeleného vodíku a jeho využití v průmyslu či energetice předpokládá Vodíková strategie také plnění cílů v dopravě. Národní akční plán čisté mobility z roku 2024 předpokládá výstavbu až 50 plnicích stanic pro vodík, a to zejména pro nákladní, lehkou užitkovou či lokální autobusovou dopravu. Kromě toho počítá s tím, že na českých silnicích v roce 2030 bude jezdit až 380 nákladních vozidel a 200 městských či příměstských autobusů s pohonem na vodík.
(dtr)
