Česko má čtvrtou nejšpinavější energetiku v EU. Pouze my a Poláci stále vyrábíme nejvíc elektřiny z uhlí

Česká republika patří spolu s Polskem mezi poslední dvě země Evropské unie, kde mají největší podíl na výrobě elektřiny uhelné elektrárny. V nejbližších letech se to v důsledku útlumu uhelné energetiky změní a větší podíl bude mít jaderná energie. Již loni byl poměr poměrně těsný: 42,6 procenta elektřiny z uhlí a 40,15 procenta z uranu. Když se podíváme do jiných evropských zemí, největší podíl na výrobě elektřiny má nejčastěji jaderná nebo vodní energie. Roste počet zemí, kde prvenství získaly větrné elektrárny.

Specializovaný web Electricity Maps, který přináší aktuální informace o výrobě a spotřebě elektřiny včetně ceny a emisí, již zveřejnil data za rok 2023. Z jeho dat lze vyčíst třeba aktuální podíly zdrojů na výrobě elektřiny v Česku. Není to žádná sláva: průměrné emise z loňské výroby elektřiny v Česku dosáhly 503 gramů CO₂/kWh, což je třetí nejhorší výsledek v Evropské unii. Horší už je jen Kypr s 964 gramy CO₂/kWh, Polsko s 854 gramy a Estonsko s 557 gramy CO₂/kWh. To vyrábí nejvíc elektřiny spalováním hořlavých břidlic; vzhledem k tomuto specifiku není v tabulkách níže uvedeno.

Další zajímavostí může být, že výroba elektřiny v Česku loni meziročně klesla – podle údajů webu Electricity Maps o 6 procent na 74,3 TWh, podle poradenské firmy EGÚ Brno o 10 procent na 72 TWh (tedy na nejnižší hodnotu od roku 2002). Přesnou cifru budeme znát až později ze statistik Energetického regulačního úřadu, příčiny jsou však jasné: pokles spotřeby kvůli drahým energiím a útlumu těžkého průmyslu a také snižující se vývoz elektřiny z Česka.

Země s největším podílem elektřiny z uhlí (%)

Ve všech zemích Evropské unie je uhelná energetika na ústupu. „Největší pokles výroby z uhlí nastal v Německu o 22 procent, Polsku o 18 procent a potom v Česku, kde došlo k poklesu o 11 procent (-4 TWh). K významnému snížení výroby elektřiny došlo také v Itálii, Belgii nebo Rumunsku,“ uvedl k loňským trendům Matěj Hrubý z konzultační firmy EGÚ Brno.

Až jednou jaderná energie přeskočí uhelnou, zařadí se Česko do početné skupiny zemí, kde jsou hlavním zdrojem elektřiny jaderné elektrárny. Lídrem v jaderné energetice zůstává Francie, která tímto způsobem vyrábí dvě třetiny elektřiny. Druhé místo v pořadí obsadilo Slovensko, kde výroba elektřiny z uranu vzrostla po spuštění třetího bloku elektrárny Mochovce. Jádro posílilo pozici také ve finské energetice díky spuštění 1600megawattového bloku Olkiluoto 3.

Země s největším podílem elektřiny z jádra (v %)

Na větrnou energetiku nejvíc vsadilo Dánsko, které tímto způsobem loni vyrobilo skoro 60 procent elektřiny. Objem výroby v jednotlivých měsících je však velmi kolísavý, pohyboval se od od 44 procent v červnu až do 78 procent v říjnu. Druhé místo drží možná překvapivě Litva a třetí Německo. Vysoký podíl větrné energetiky v energetickém mixu s sebou nicméně přináší nevýhody. Když hodně fouká, tyto země vytvářejí přebytky, které posílají do okolních zemí, a srážejí cenu elektřiny k nule. Při slabém větru jsou naopak závislé na importu elektřiny od sousedů.

Země s největším podílem elektřiny z větru (%)

Navzdory masivní výstavbě fotovoltaických elektráren po celé Evropské unii překvapí, že tento zdroj má při výrobě elektřiny spíše okrajový význam. Více se prosazuje na slunném jihu kontinentu (Španělsko 16,1 procenta, Řecko 18,8 procenta elektřiny), avšak ve většině zemí podíl elektřiny ze solární energie nepřevyšuje 10 procent. Trochu překvapivé prvenství zde získalo Nizozemsko, které loni díky fotovoltaice vyrobilo 21,5 procenta z celkového množství elektrické energie.

Větší podíl na výrobě elektrické energie než fotovoltaika mají stále vodní elektrárny, které se přitom v posledních letech téměř nestaví. Jejich provoz navíc stále častěji ochromují přibývající suchá období, která postihují celý kontinent. Dokonce i Norsko se dostalo do potíží kvůli suchu, hlavně v druhé polovině roku 2022. Výsledkem byl vedle skokového zdražení také dočasný přesun Norska z pozice exportéra mezi importéry elektřiny.

Země s největším podílem vodních elektráren (%)

Zatímco uhlí je na ústupu, zemní plyn se v řadě zemí stále drží v roli hlavního zdroje elektrické energie. Je to dáno i tím, že se hodí „do party” k větrným a solárním elektrárnám a vykrývá období, kdy málo svítí a fouká. Proto nejspíš nebude náhoda, že všech pět zemí v poslední tabulce se na jedné straně velký rozsah výroby z plynu a na druhé z výkonově nestabilních větrníků a solárních panelů.

Země s největším podílem elektřiny z plynu (%)

Pozorný čtenář si možná všimne, že součet zdrojů nedává většinou 100 procent. V tabulce jsou vynechány zdroje s okrajovým významem v energetickém mixu (spalování topných olejů a komunálního odpadu, geotermální energie) a navíc část zdrojů nedokáže web Electricity Maps na základě dat z jednotlivých zemí jednoznačně zařadit. Vynechány jsou malé členské státy EU – Kypr, Malta a Lucembursko (to většinu elektřiny dováží ze sousedních zemí). A také Estonsko, které loni vyrobilo 60,7 procenta elektřiny spalováním hořlavých břidlic.

Energetický mix se v posledních pěti až sedmi letech v řadě států výrazně změnil. Hlavní trendy shrnuje následující přehled:

• Jaderné elektrárny vyráběly ještě v roce 2019 v Německu 13,7 procenta elektřiny. Loni už to bylo jen 1,5 procenta a letos nula. V loňském dubnu totiž ukončily provoz poslední tři jaderné bloky. Mezi lety 2019 a 2023 v Německu posílila hlavně větrná energetika (z 23,8 na 31,7 %). Loni tak Němci prvně v novodobé historii vyrobili přes 50 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Současně Německo přestalo být přebytkové, loňský netto import elektřiny dosáhl 11,7 TWh.
• Polská energetika je silně závislá na fosilních palivech, avšak podíl elektřiny z uhlí klesl z 82 procent v roce 2018 na loňských 63 procent. Podíl větrné energie naopak ve stejné době vzrostl z 8 na 14,4 procenta a podíl solární energie z hodnot blízkých nule na 8,6 procenta.
• Jednou z nejrychlejších proměn energetiky se může pochlubit Řecko. Ještě v roce 2017 zde z uhlí (konkrétně z málo výhřevného lignitu) vyrobili 37,6 procenta elektřiny, loni už to bylo jen 11 procent. Z trhu je vytlačily hlavně větrné a solární elektrárny, naopak podíl plynových elektráren na celkové výrobě se téměř nezměnil. Podobně je na tom Portugalsko, kde v roce 2017 vyrobili z uhlí přes 25 procent elektřiny; do roku 2021 zde byly všechny uhelné bloky odstaveny z provozu.
• Svižné tempo nasadili také v Nizozemsku. Podíl uhelných elektráren mezi lety 2017 a 2023 klesl z 22,3 na necelých 11 procent a plynových ze 43 na 30,5 procenta. Naopak vzrostl podíl elektřiny z větrné a sluneční energie. Celkový objem výroby elektřiny se ve sledovaném období téměř nezměnil a zůstal na úrovni 130 TWh.

David Tramba