Česká republika vydává na vědu a výzkum více, než většina nových členských zemí EU, roste objem vynaložených peněz i počet pracovníků ve výzkumu. Nejvíce peněz do vědy jde v ČR však ze soukromého sektoru.
Výdaje na výzkum a vývoj podle nových údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhly v loňském roce v tuzemsku 88,7 miliard korun, to představuje meziroční nárůst o 4,2 procenta. Zvýšil se i počet pracovníků v této sféře, vědou a výzkumem se nyní v ČR zabývá okolo 100 tisíc zaměstnanců soukromých firem, veřejných vědeckých pracovišť a vysokých škol.
„Za posledních pět let se finanční prostředky utracené za tuzemský výzkum a vývoj zvýšily o dvě třetiny. V letech 2011 a2012 rostly především díky čerpání dotací z EU. Nyní k nim přibyly i zdroje soukromé, především firem pod zahraniční kontrolou,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik ČSÚ.
Investice firem se zahraničními vlastníky je již dominantní. Loni představovaly bezmála 30 miliard, zatímco ryze české společnosti a vysoké školy přispěly shodně dvaceti miliardami. Přitom třeba ještě v roce 2012 vynakládaly zahraniční a tuzemské firmy i vysoké školy téměř shodnou částku.
Ze statistiky ČSÚ také vyplývá, že nejvíce investic do vědy a výzkumu se uskuteční v Praze a Jihomoravském kraji, kde investice směřují především do brněnských firem a institucí.
Evropa ztrácí
Podle podílu těchto investic na HDP vynakládá ČR na vědu a výzkum více peněz, jakákoliv nová členská země EU, s výjimkou Slovinska. Celkově zaujímá podle tohoto kritéria v EU desáté místo a je na úrovni celkového průměru unie. Pomyslně tak poráží například Británii, Irsko či Itálii a je jen těsně za Nizozemskem.
Pozice v rámci EU je určitě pozitivní ukazatel, problém ovšem je, že unie jako celek dlouhodobě ztrácí vůči jiným světovým regionům. Výrazně nad Evropským průměrem jsou nejen třeba USA, nebo nejprogresivnější Korea, ale také třeba Rusko. A zatímco Evropa spíše stagnuje, tak třeba v Číně se výdaje na vědu a výzkum jen za posledních deset let zvýšily dvaapůlkrát.
Miloš Cihelka
