Až 19 hodin bez spolehlivé dodávky elektřiny pro všechny zákazníky v roce 2028. S každým dalším rokem navíc poroste počet hodin, kdy elektrárny nedokážou pokrýt celou spotřebu v České republice. Například v roce 2035 už to může být až 68 hodin, tedy v součtu skoro celé tři dny v roce. Takový je výsledek nové evropské studie zdrojové přiměřenosti energetických zdrojů.
Zprávu ERAA 2025 zpracovala a na svém webu zveřejnila evropská asociace provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Upozornila, že velké množství uhelných a plynových elektráren v Evropě do deseti let skončí kvůli ekonomické neživotaschopnosti. Nahrazují je solární a větrné elektrárny, jejichž výkon kolísá v závislosti na počasí. „Proto je nutné přijmout opatření k udržení bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě,“ zní závěr studie ENTSO-E.
Problémová zóna: Německo a jeho sousedé
Úbytek výkonu uhelných a plynových elektráren má podle studie jen zčásti kompenzovat rozvoj technologií na ukládání energie a odezva na straně poptávky. Bezpečnost dodávek se bude zhoršovat až do roku 2035, poté by mohl nastat obrat díky rozvoji výroby elektřiny ze zeleného vodíku. Ale i ten se zdá nejistý s ohledem na „nejisté dodavatelské řetězce, rozvoj elektrické sítě i dostupnost primární energie a vodíku.“
Problémy se spolehlivostí dodávky elektřiny se budou dle zprávy ERAA 2025 soustředit v centrální části Evropy. Konkrétně v regionu, který zahrnuje Německo, Dánsko, Nizozemsko, Polsko a Českou republiku. Třeba v Německu se má v roce 2035 počet hodin s plně nepokrytou spotřebou elektřiny pohybovat od 24 do 97. Naopak v západní, severní i jižní Evropě zůstane tato cifra výrazně nižší.
Doporučení evropských energetiků je jasné: Příslušné orgány by měly zvážit opatření vedoucí k zajištění dostatečnosti výrobních zdrojů. Neviditelná ruka trhu tento problém nejspíš nevyřeší. „Racionální investoři s averzí k riziku mohou podceňovat nebo ignorovat vzácné, extrémně vysoké cenové výkyvy jako spolehlivý zdroj příjmů. A to zejména při absenci dlouhodobých smluv nebo stabilních podpůrných programů,“ uvádí ENTSO-E.
Příliš pesimistická zpráva?
Co se týká detailních čísel, zpráva ERAA 2025 počítá s poklesem výkonu českých hnědouhelných elektráren na 4034 MW v roce 2028. A pak dále na 938 MW v roce 2030 a na nulu v roce 2033. To zhruba odpovídá známým informacím o útlumu uhelné energetiky v Česku. Podivný je však „podstřelený“ růst výkonu nových plynových zdrojů i bateriových úložišť energie.
Podle Teplárenského sdružení ČR se má dle zprávy zvýšit výkon plynových elektráren či tepláren do roku 2030 o pouhých 654 MW na 3396 MW. Přitom jen díky aukcím na podporu moderní kombinované výroby elektřiny a tepla je vysoutěženo 2179 MW nového výkonu. Na dalších 910 MW nedávno vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu aukci. Ve všech případech je jedná o nové zdroje, které mají zahájit provoz nejpozději v roce 2030.
Plynové elektrárny se státní podporou
Zatím mohou podporu v podobě minimální garantované ceny elektřiny získat jen plynové teplárny. V příštím roce chce stát podobnou formou podpořit také investory do plynových a paroplynových elektráren. Zájem o stavbu takových zdrojů již projevil ČEZ, nebo také energetická skupina UCED. Státní garance zajišťující návratnost miliardových investic jim slíbil jak minulý, tak i nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
České ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo svůj plán Evropské komisi k posouzení v polovině listopadu. Plánované kapacitní mechanismy mají podpořit investice energetických společností do nových plynových elektráren. Tady se kruh uzavírá. Jedním z argumentů pro zavedení této podpory je i loňská zpráva sdružení ENTSO-E, která upozornila na zvýšené riziko nepokrytí celé spotřeby elektřiny od roku 2028 dále.
