Česko by chtělo otevřít debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků v Evropské unii. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to uvedla česká strana. Metnar se sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků mluvili i o migraci nebo kontrolách na hranicích.
Jednání o ochraně uprchlíků z Ukrajiny podle ministerstva vnitra tvořilo „významnou část“ jednání Metnara s Dobrindtem. Český ministr svého německého kolegu informoval, že Česko by chtělo v EU otevřít diskuzi „o úpravě dalšího nastavení dočasné ochrany.“ Podle Metnara by se měla „zvážit omezení jejího rozsahu, například z hlediska geografického původu nebo dalších kritérií. V tomto ohledu však ministr vnitra zdůraznil potřebu koordinace s dalšími státy,“ uvedl resort v tiskové zprávě po jednání. Rozhovor českým médiím Metnar v Berlíně neposkytl.
Každý měsíc 6 tisíc uprchlíků
Ukrajinci dál prchají kvůli ruské vojenské agresi, kterou Moskva zahájila před více než čtyřmi lety. V Česku je k únoru 2026 evidováno přes 398 000 osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Česká republika celkově přijala nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v Evropské unii.
Podle ministerstva vnitra přichází z Ukrajiny dál přibližně 6000 běženců měsíčně. Dočasná ochrana jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Společně proti nelegální migraci
Český a německý ministr jednali také o migraci. Metnar Dobrindtovi řekl, že boj proti nelegální migraci považuje nová česká vláda za zásadní. „Potřebujeme rychlé a funkční nástroje, které povedou k reálnému omezení nelegální migrace,“ uvedl. Česko podle něj podporuje rovněž rychlé dokončení evropské legislativy v oblasti návratů a vymezování bezpečných zemí.
Metnar rovněž uvedl, že Česko by chtělo v boji proti nelegální migraci prosadit možnost zřizování návratových center mimo území Evropské unie. Zřízení deportačních center pro odmítnuté žadatele o azyl, které nelze vrátit do vlasti, prosazuje v EU také německý ministr Dobrindt. Český ministr zdůraznil, že nepovažuje povinnou solidaritu za řešení migrační otázky v EU.
Mohlo by vás zajímat
Hraniční kontroly zůstanou
Ministři hovořili také o hraničních kontrolách. Německo je stejně jako Česko členem schengenského prostoru, kde má platit volný pohyb. Na vnitřních hranicích by se tak kontroly vůbec neměly objevovat. Už od roku 2015 ale Německo přísněji hlídá svoji hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 nařídila tehdejší vláda také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Minulý týden Dobrindt listu Bild řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranicích se svými sousedy o dalšího půl roku, tedy do 15. září. V tiskové zprávě české ministerstvo vnitra uvedlo, že česká strana ocenila snahu minimalizovat dopady hraničních kontrol.
