Teplárenské podniky zaznamenaly i v loňském roce vysoké zisky, a to navzdory vysokým cenám paliv a emisních povolenek i mírným teplotám v topné sezóně. Vyplývá to z výročních zpráv, které první teplárny již zveřejnily. Veolia Energie ČR, Plzeňská teplárenská, Enetiqa i Teplárny Brno loni vykázaly zisk přes 500 milionů korun, mostecká United Energy se této hodnotě přiblížila.
V tomto týdnu zveřejnila výroční zprávu největší teplárenská skupina v Česku – Veolia Energie ČR. Její konsolidovaný čistý zisk se zvýšil z předloňských 373,3 milionu korun na 788,5 milionu korun loni. Celkové provozní výnosy se meziročně zvýšily o 28 procent na 25,34 miliardy korun. Tržby za prodej elektřiny včetně podpůrných služeb pro ČEPS (12,8 miliardy korun) byly loni vyšší než tržby za teplo (11,2 miliardy).
Podle zprávy představenstva v úvodu výroční zprávy loňské výsledky ovlivnila mírná zima. V zařízeních společnosti Veolia Energie ČR bylo vyrobeno celkem 17 065 terajoulů (TJ) tepelné energie, což bylo o 1514 TJ méně než v roce 2022. Veolia Energie CZ má silnou pozici ve výrobě a dodávkách tepla hlavně v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, její dceřiné firmy působí na trhu s teplem v Praze, Kolíně, Mariánských Lázních i dalších městech.
Veolia Energie ČR masivně investuje do modernizace a ekologizace svých tepláren. Jen v loňském roce realizovala investiční akce v hodnotě 2,5 miliardy korun. Zároveň se rozbíhají další modernizační
projekty v řádu miliard korun. Příkladem mohou být nedávno oznámené investice do náhrady uhelných kotlů v teplárnách v Olomouci a Karviné, které stát podpoří dotací z Modernizačního fondu.
Nižší zisk v Plzni
Plzeňská teplárenská loni měla čistý zisk 651 milionů korun oproti rekordnímu výsledku 806,5 milionu korun v roce 2022. Tržby z prodeje energií a dalších služeb mírně klesly na 4,98 miliardy korun. Výsledky negativně ovlivnil hlavně pokles prodeje elektrické energie z předloňských 681 GWh na 486 GWh, naopak v případě prodeje tepla bylo snížení výrazně nižší – o tři procenta na 2915 TJ. Teplárnu vlastní z 65 procent město Plzeň a z 35 procent skupina EPH.
Výhodou Plzeňské teplárenské je široká diverzifikace – vedle uhlí spaluje také biomasu, zemní plyn a komunální odpad. Strategie firmy počítá s ukončením spalování hnědého uhlí před rokem 2030. V rámci dekarbonizace došlo v areálu teplárny k rekonstrukci elektroodlučovače tuhých znečišťujících látek kotle K6 za 109,6 milionu korun. Cílem je naplnit nové emisní limity a umožnit přechod na spalování stoprocentní biomasy. Pokud se podaří sehnat dostatek paliva, spotřeba biomasy vzroste na více než 250 tisíc tun ročně.
Jak se zbavit závislosti na plynu
Městem vlastněné Teplárny Brno vykázaly ve finančním roce od října 2022 do září 2023 skokový růst tržeb za prodej energií a dalších služeb o 56 procent na 6,04 miliardy korun. Ještě výrazněji se zvýšil čistý zisk – ze 7,8 milionu korun v roce 2021/22 na 500,1 milionu korun. Prodej tepla meziročně klesl o 10,3 procenta na 3163 TJ a prodej elektřiny o 18 procent na 413 GWh.
Loňské výsledky výrazně ovlivnil růst ceny zemního plynu v důsledku omezení ruských dodávek do střední Evropy. Teplárny Brno, které jako palivo využívají hlavně zemní plyn, proto musely na podzim 2022 zvýšit cenu tepla v průměru o 115 procent. Poté, co se situace na trhu s plynem uklidnila, oznámily brněnské teplárny dvojí snížení cen tepla s platností od března a října loňského roku.
Závislost na zemním plynu chce vedení Tepláren Brno do budoucna výrazně snížit. Podnik zahájil výstavbu nového zdroje na biomasu s plánovanou výrobou tepla přes 500 TJ ročně. Dvě třetiny nákladů přitom pokryje dotace z Modernizačního fondu. Dalším krokem má být výstavba horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. K podpisu příslušné smlouvy mezi Teplárnami Brno a společností ČEZ došlo v květnu loňského roku, další navazující smlouvu obě strany podepsaly letos v březnu.
Nový vlastník stáhl dividendy
Teplárenská skupina Enetiqa v období od října 2022 do září 2023 vykázala nekonsolidovaný zisk 812,5 milionu korun (oproti 30 milionům korun o rok dříve). Způsobeno to bylo téměř výhradně vysokým inkasem dividend z dceřiných firem. Loňské výsledky většiny dceřiných tepláren přitom zůstaly spíše skromné. Nejvíc vydělalo liberecké Termizo (78,8 milionu korun) a Českolipské teplo (52,4 milionu), naopak firmy Powgen a Zásobování teplem Vsetín v minulém roce vykázaly ztrátu.
Vybrané dividendy v mateřské společnosti Enetiqa dlouho nezůstaly. Vyplatil si je nový vlastník, kterým je od konce roku 2022 lucemburský fond ze skupiny Cube Infrastructure Managers. Enetiqa, která do roku 2022 nesla název MVV Energie CZ, patří mezi významné hráče v českém teplárenství. Vlastní teplárenské zdroje v Liberci, Děčíně, České Lípě, Opavě, Vsetíně, Uherském Hradišti, Pelhřimově a dalších městech. Vedle teplárenství aktivně působí také v rostoucím oboru energetických služeb.
Přípravy na odchod od uhlí
Další teplárenskou firmou, která již zveřejnila výsledky za minulý rok, je United Energy náležící do skupiny EPH. Vlastník teplárny v Komořanech u Mostu loni zaznamenal pokles čistého zisku o 23 procent na 430,6 milionu korun, tržby za prodej energií a dalších výrobků či služeb meziročně klesly o jednu třetinu na 2,55 miliardy korun. Na tržbách se podílely hlavně příjmy z prodeje elektřiny (1,96 miliardy korun), naopak podíl tržeb za teplo byl spíše okrajový (348 milionů korun).
Objem prodeje elektřiny oproti roku 2022 výrazně poklesl (z 899 na 745 GWh), snížil se také prodej tepla (z 1528 na 1442 TJ), které United Energy prostřednictvím Severočeské teplárenské dodává do Mostu a Litvínova.
United Energy se chystá na konec spalování hnědého uhlí. První krok – konverze kotle K6 na spalování biomasy – je již hotový. Firma vypsala výběrové řízení na hlavní komponenty nového paroplynového zdroje a na zařízení pro energetické využívání odpadu (ZEVO), které v příštích letech nahradí výrobu energie z uhlí. Také tyto investice podpoří stát dotací z Modernizačního fondu.
David Tramba
