Tuzemská dálniční a silniční síť se má po roce 2050 rozrůst o dalších 635 kilometrů. Cílem je lepší propojení krajských měst a snížení dopravního zatížení velkých aglomerací. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) náklady vyčíslil na 360 miliard korun. Pomoci s financováním mají PPP projekty.
Jako klíčové projekty pro budoucnost označilo ministerstvo dopravy další okruh kolem Prahy a propojení mezi Plzní, Pískem a Jihlavou. Mezi zásadní trasy zahrnulo i koridor mezi Domašovem a Prostějovem nebo Jihlavou, Chlumcem nad Cidlinou a Pardubicemi.
Praha bude potřebovat další okruh
Nové doplňující koridory jsou zároveň vytyčeny mezi Mladou Boleslaví, Martinovicemi a Jičínem nebo například Předměřicemi nad Labem, Hradcem Králové a Vamberkem.
„U okruhu okolo Prahy se ukazuje, že i brzy dokončený Pražský okruh bude vyžadovat ve výhledu 2050 plus další posílení dopravní infrastruktury, která by usnadnila tranzitní dopravu, ale i dopravní propojení měst v širším prstenci okolo Prahy,“ poznamenal Kupka. Denně se podle něj také ukazuje nutné propojení Plzně a Jihlavy, tak aby mohla tranzitní doprava míjet pražský dopravní uzel. K lepšímu propojení má podle Kupky dojít také ve střední a jižní Moravě, zejména na sever od Brna.
Konkrétně by měla nová výstavba zahrnovat 540 kilometrů dálniční sítě a 95 kilometrů takzvaných vedlejších koridorů. Předběžná náklady na hlavní koridory vycházejí na 320 miliard korun v cenách z roku 2021, náklady na vedlejší koridory na 40 miliard korun. A z čeho by se měly dopravní vize zaplatit?
Zkušenosti s PPP
Česká republika bude mít podle Kupky v letech okolo roku 2050 za sebou realizaci většího množství PPP projektů. „Dokonce už bude končit doba, kdy PPP projekty budou stát, koncesionář je bude udržovat a budeme mít v tomto směru možnost čerpat i ze zkušeností ze samotné kvality údržby z pozice koncesionářů,“ řekl Kupka.
Prvním dálničním PPP projektem je v Česku dostavba dálnice D4 mezi Pískem a Příbramí, jež skončila v prosinci loňského roku. Projekt PPP D4 realizovalo sdružení Via Salis složené z francouzských firem VINCI Highways a Meridiam. Dalších 25 let bude za provoz, monitoring, správu a údržbu dálnice zodpovídat společnost Via Salis Operations. Stát zůstává majitelem infrastruktury a dálnici převezme do správy v roce 2049.
Mohlo by vás zajímat
Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl upřesnil, že studie nových spojení byla zadávaná v roce 2020, zahrnuje kompletní dokončení dálniční sítě v zemi v roce 2033 i vysokorychlostní železniční tratě. „My jsme se zabývali multimodálním modelem, abychom do toho dokázali zahrnout intenzity dopravy. Z toho vycházely jednotlivé koridory,“ uvedl.
Husté osídlení
Zásadních koridorů napříč republikou mezi městy a mezistátních propojení bylo původně sedm, z toho podle Mátla vzniklo 29 řešení, jak by základní dálniční síť měla být v roce 2050 dostavěná. Současný výsledek vzešel podle generálního ředitele ŘSD z posuzování jednotlivých variant. Nové koridory musí podle Mátla zohlednit také husté osídlení v zemi i řadu chráněných oblastí.
Samotný koncept studie vznikl v roce 2023 a v roce 2024 se uskutečnila první jednání se zástupci Asociace krajů České republiky a následně se Svazem měst a obcí. Připomínky k materiálu nebyly podle Mátla zásadního charakteru. Studii následně letos v březnu schválila Centrální komise ministerstva dopravy.
Na řadu přijdou studie
V současnosti je podle Mátla připraven další harmonogram prací, v nejbližších třech letech má podle něj dojít ke zpracování vyhledávacích studií jednotlivých koridorů. „Ministerstvu dopravy jsme navrhli prioritizaci jednotlivých kroků,“ dodal. Nejzásadnější je podle Mátla v tuto chvíli zpracování vyhledávací studie koridoru mezi Plzní, Pískem a Jihlavou, následuje propojení dálnic D1 a D46 u Brna a zároveň je rozpracovaná vyhledávací studie na spojení mezi Mladou Boleslaví a Jičínem.
„V druhé etapě v roce 2026 bychom se chtěli zabývat středočeským okruhem, to znamená dálnicí D99 a potom propojením Holubice, Chrlice. Ve třetí etapě v roce 2027 řešením propojení D11 a D1 a řešením napojení Ústeckoorlicka na dálnici D11 k Vamberku,“ popsal Mátl.
Podle Mátla jsou zatím koridory pouze nastíněné, jejich definitivní přesná trasa se bude ještě upřesňovat.
Přesné trasování vyplyne až z vyhledávacích studií, jednání s městy a obcemi a následně bude zapracováno do územně-plánovací dokumentace, zásad územního rozvoje krajů a územních plánů měst a obcí. Následovat bude EIA. Podle Mátla jde o výhled do roku 2035 a dále.
Propojit hlavní města a regiony spolu se zahraničím nemají pouze silnice. Příprava se týká i vysokorychlostních železničních tratí. Jejich celková délka by měla být do roku 2050 767 kilometrů, z toho je 484 kilometrů ve fázi projektu. Jako první by měla letos začít stavba první části rychlé trati z Brna do Přerova.
