Čeští zástupci v Bruselu minulý týden vysvětlovali, jak ČR plní pravidla EU pro nakládání s odpady. České odpadové hospodářství nakonec obstálo a díky tomu tuzemští žadatelé nepřijdou o možnost čerpat evropské dotace. Odpady řeší ovšem celá Evropa, například v Británii srovnávají nelegální skládky s drogovým byznysem.
Zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) a dalších institucí ve čtvrtek v Bruselu seznámili své protějšky z generálního ředitelství životního prostředí Evropské komise, generálního ředitelství pro regionální politiku a Evropského statistického úřadu s tím, jak vyřešili problém s rozdílnými daty o nakládání s odpady. O něm jsme informovali minulý týdne v textu Češi pojedou do Bruselu vysvětlovat, jak počítají odpad. Dosud totiž jiná čísla poskytovalo MŽP a jiná Český statistický úřad (ČSU). Tento problém by měla do budoucna vyřešit dohoda, kterou ministerstvo s ČSU nedávno uzavřelo.
Vysvětlení odpadové statistiky však bylo jen jedním z témat čtvrtečního jednání o splnění předběžných podmínek České republiky k Operačnímu programu pro životní prostředí (OPŽP) v rámci střednědobého hodnocení pro oblast podpory odpadového hospodářství.
Česká republika měla pro možnost dalšího čerpání prostředků do OPŽP splnit několik dalších podmínek. Například předložit Evropské Komisi zprávu o plnění směrnice 2008/98/ES, která nakládání s odpady upravuje. Dále předložit plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 – 2024 a vypracovat Program předcházení vzniku odpadů. Všechny tyto podmínky se českým úřadům podařilo včas splnit a OPŽP tak zůstává otevřen i pro české alokace.
Čísla versus realita
Nakládání s odpady je celoevropsky citlivým tématem. Ačkoliv prakticky ve všech zemích EU množství odpadu, který končí na skládkách, statisticky stále utěšeně klesá, reálně tomu tak být nemusí. Problém je právě v tom, který odpad je do statistik zahrnut. Třeba v České republice se za zužitkovaný, tedy neskládkovaný, odpad pokládá i odpadový materiál uložený do země v rámci terénních stavebních úprav. Pozoruhodné je, že souběžně s tím, jak klesá statisticky celkové množství skládkovaného odpadu, roste naopak objem odpadu v těchto terénních úpravách. Jen v letech 2014 a 2015 to představuje nárůst o tři miliony tun. Existuje proto podezření, že značná část je takto ukládána zcela účelově, nebo dokonce jen na papíře.
Odpad jako drogy
Motivací k obcházení či dokonce přímo porušování zákona jsou pochopitelně hlavně velké peníze, které se v odpadovém hospodářství točí. Příkladem může být třeba Británie. Tamní Environmentální agentura (EA) uvádí, že od loňska uzavřela přes 1000 nelegálních skládek s tím, že nelegální nakládání s odpadem stojí zemi každoročně až miliardu liber. „Odpad je novou drogou. Mám z toho podobný pocit jako z drog v osmdesátých letech: systém si ještě pořádně neuvědomil obrovské rozměry toho, co se děje a že bude muset velmi mnoho dohánět,“ řekl deníku The Guardian James Bevan, výkonný ředitel EA.
Zakládat nelegální skládky je podle něj atraktivní, protože se takto dá poměrně rychle vydělat hodně peněz. „Tento byznysový model je velmi jednoduchý: pronajmete si nebo najdete kus půdy, pak chodíte a potenciálním zákazníkům nabízíte, že odstraníte spoustu jejich odpadu, který následně vysypete na tomto pozemku. Peníze máte vydělané okamžitě, v hotovosti. A pak zmizíte,“ dodává Bevan.
Miloš Cihelka
