Polovina českých domácností topí plynem, uhlím nebo dřevem a dalších třicet procent využívá centrální zdroje tepla, které v českém prostředí tvoří převážně teplárny na fosilní paliva. Bez ohledu na ambiciózní klimatické cíle se na tom ovšem v dohledné době nejspíš nic nezmění. Přechod na jiný typ energie totiž skutečně plánuje pouze devět procent domácností. Lidé sice pokládají za důležitý přechod z fosilních na méně znečišťující zdroje, zároveň se však obávají, že tento přechod zvýší ceny energií. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění české komunikační skupiny Knowlimits Group.  

„Snížení emisí budov patří k nejdůležitějším opatřením evropského Green Dealu v boji proti klimatické změně. Asociace podniků topenářské techniky nicméně odhaduje, že v Česku stále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, a to navzdory zákazu platnému od 1. září. České domácnosti tedy stojí teprve na začátku této cesty a z jejich aktuálních postojů čteme, že se na ni zatím ani moc vydat nechtějí. Přinejmenším v sektoru domácností tak bude nejspíš u nás dekarbonizace i nadále postupovat velmi pomalu,“ uvedl ředitel výzkumu Knowlimits Group Zdeněk Kubena.

Jako hlavní zdroj vytápění využívají domácnosti nejčastěji kotle na zemní plyn (32 procent) a dálkové teplo (30 procent), méně už pak kotle na pevná paliva (18 procent). Mezi zdroji energie pro vaření dominuje elektřina (57 procent) před zemním plynem (36 procent). V oblasti teplé užitkové vody je nadvláda elektřiny méně dominantní (40 procent), a to hlavně kvůli značnému podílu centrálního ohřevu (32 procent).

Pouze devět procent domácností přitom plánuje změnu typu energie pro topení, vaření nebo ohřev vody. Mezi preferovanými novými zdroji figurují v přibližně rovnocenném zastoupení fotovoltaika, plyn, elektřina, ekologický kotel na pevná paliva a tepelná čerpadla.

Mohlo by vás zajímat

Při výběru dodavatele energií je pro spotřebitele klíčovým faktorem cena, dále její fixace, jasné smluvní podmínky a historie dodavatelské společnosti. Původ zdroje energie či aktivity dodavatele v oblasti ochrany životního prostředí naopak nehrají tak zásadní roli.

Z dotazování Knowlimits Group dále vyplynulo, že pro téměř polovinu lidí je přechod z fosilních na alternativní zdroje energie středně důležitý, pro třetinu pak životně důležitý. Dvě třetiny se však domnívají, že v důsledku transformace dojde ke zdražení energií (z toho většina očekává neúměrný nárůst cen). Jen 24 % lidí pak projevilo ochotu si za odběr zelené energie skutečně připlatit.

Průzkum také potvrdil dlouhodobou českou podporu jaderné energie a energetické soběstačnosti. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že jádro by mělo být považováno za čistý zdroj. Pro více než čtyřicet procent reprezentuje nejvhodnější náhradu za fosilní paliva. Podle naprosté většiny respondentů (83 procent) by stát měl být plně soběstačný ve výrobě elektřiny.

Výzkum komunikační skupiny Knowlimits Group se uskutečnil letos na jaře na vzorku 1049 lidí ve věku 15 až 69. Šlo o reprezentativní vzorek dle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. Sběr dat proběhl formou dotazování na internetovém panelu respondentů (metodou CAWI).

(red)