Stát za poslední rok snížil deficit v přijímání předpisů Evropské unie. Deficit však stále činí 1,4 procenta, což je nepřijatelné. Pro nesplnění povinnosti bylo ke 30. listopadu 2022 vedeno proti České republice 94 řízení. Dvě žaloby byly doručeny ministerstvu vnitra a ministerstvu školství. Vyplývá to ze Zprávy vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v EU za rok 2022. Zpráva je předkládána Senátu.
K 30. listopadu 2022 bylo v databázích ISAP evidováno celkem 4105 směrnic Evropské unie (celkově se během roku 2022 jejich počet zvýšil o 53 oproti předcházejícímu roku), u nichž lhůta pro provedení transpozice do tohoto data uplynula, předkládá zpráva ve svém úvodu.
To neznamená, že takto vysoký počet Česká republika nepřevedla do svého právního řádu: „Z tohoto počtu je 2963 směrnic již neplatných a 184 pro Českou republiku dle prohlášení gestorů z hlediska transpozice nerelevantních. Úplná notifikace byla provedena k 941 směrnicím,“ uvádí se ve zprávě.
Z celkového počtu nebylo plně transponováno 17 směrnic, kterým uplynula lhůta pro provedení transpozice. Z těchto 17 směrnic bylo 13 směrnic transponováno částečně.
Nejvíce nepřijatých směrnic EU je na ministerstvu dopravy
Jednotliví gestoři se na transpozičním deficitu podíleli následujícím způsobem: Nejvíce chybějících směrnic jde za ministerstvem dopravy – celkem pět. Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo spravedlnosti se podílí na neúplné transpozici třemi směrnicemi. Následují ministerstvo kultury a ministerstvo práce a sociálních věcí se dvěma směrnicemi. Pomyslný žebříček uzavírá ministerstvo financí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s jednou směrnicí.
Zpráva dále rozebírá konkrétní zákony, které transponují evropské směrnice do lhůty 30. listopadu 2022 a po této lhůtě. Po termínu 30. listopadu 2022 například předkládá ministerstvo dopravy tzv. liniový zákon, ministerstvo financí mimo jiné navrhuje zákon o účetnictví a sadu zákonů o dani z přidané hodnoty.
Ministerstvo spravedlnosti příkladně transponuje po 30. listopadu směrnici EU návrhem zákona o hromadném řízení a změnou některých zákonů v souvislosti s předmětným návrhem. „Návrhy je transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (lhůta pro provedení transpozice – 25. prosince 2022), v gesci Ministerstva spravedlnosti,“ vysvětluje k tomu zpráva.
O tomto konkrétním návrhu vydavatelství Ekonomického deníku informovalo.
Proti ČR je vedeno 56 řízení kvůli netranspozici směrnic
Ministerstvo vnitra pak po 30. listopadu transponuje směrnici EU mimo jiné novelou tzv. azylového zákona. „Návrhem je implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES (lhůta pro provedení transpozice – 18. listopadu 2023),“ shrnuje zpráva.
Co se týče množství netransponovaných směrnic, opsala Česká republika „oblouk“ od zvyšování jejich počtu k současnému snižování. „Zatímco v předchozím hodnoceném období (rok 2021) docházelo k trvalému nárůstu transpozičního deficitu, který na konci uzávěrky, tj. k 10. prosinci 2021, dosáhl výše 2,4 %, je naopak aktuální hodnocené období charakterizováno jeho výrazným snižováním,“ stojí ve zprávě Senátu.
„K datu hlavní uzávěrky pro rok 2022, tedy k 30. listopadu 2022 se zohledněním notifikací transpozičních předpisů provedených do 10. prosince 2022, vykazovala Česká republika již pouze 14 netransponovaných směrnic, což odpovídá transpozičnímu deficitu ve výši 1,4 %,“ uvádí se ve zprávě, podle které je však pro členské země EU přijatelná hranice 1% deficitu. Přesto je snížení o jeden procentní bod považováno za úspěch.
Snížení deficitu se však podle zprávy ještě nestačilo projevit do počtu řízení vedených proti ČR. „K datu uzávěrky pro rok 2022 bylo proti České republice vedeno 56 těchto řízení, tedy o 15 více než v předcházejícím roce 2021,“ stojí ve zprávě pro Senát.
Celkem je vedeno proti ČR 94 řízení pro nesplnění povinnosti
Mnohem komplikovanější je podle zprávy stav implementace nařízení Evropské unie. Na rozdíl od směrnic jsou nařízení přímo použitelná a často nabývají účinku krátce po publikaci v Úředním věstníku Evropské unie. „Nařízení Evropské unie navíc mnohdy ukládají členským státům povinnosti, jejichž splnění je podmíněno přijetím nezbytných legislativních opatření,“ uvádí se v dokumentu.
Jako příklad rozpracovanosti nařízení do „nějakého stádia projednávání“ uvádí zpráva mimo jiné návrh zákona o ochraně oznamovatelů z dílny ministerstva spravedlnosti nebo návrh zákona proti šíření teroristického obsahu, jehož předkladatelem je ministerstvo vnitra. „Návrhem je implementováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online, v gesci Ministerstva vnitra,“ vysvětluje k tomu zpráva.
O posledně jmenovaném návrhu vydavatelství Ekonomického deníku detailně informovalo.
Další z návrhů, o kterém Česká justice informovala, je například návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (ID 10338). „Návrhem jsou implementovány následující předpisy Evropské unie v gesci Ministerstva životního prostředí,“ dodává k tomu materiál.
Celkově bylo ke dni 30. listopadu 2022 vedeno proti České republice 94 řízení pro nesplnění povinnosti, což je o 6 řízení více než v roce předcházejícím. V rámci systému EU Pilot pak bylo k témuž dni vůči České republice vedeno 19 řízení, což je o 1 řízení méně oproti předcházejícímu roku, uvádí se dále ve zprávě pro Senát.
Nesplněním povinnosti se rozumí „neprovedení směrnice“ respektive „neprovedení notifikace vnitrostátních transpozičních předpisů k dotčené směrnici Evropské unie (tzv. nenotifikační řízení)“ nebo nesprávné provedení předpisu Evropské unie respektive aplikace právních předpisů v rozporu s právem Evropské unie (tzv. věcná řízení).
Žaloba na vnitro: ČR odpírá cizincům právo na členství ve straně
V hodnoceném období, tj. od 1. prosince 2021 do 30. listopadu 2022, byly České republice doručeny dvě žaloby a dále bylo ze strany Komise rozhodnuto v jednom řízení o podání žaloby a následně o jejím nepodání, uvádí se dále v materiálu.
První žaloba se týká ministerstva vnitra a bylo ČR doručena už 27. prosince 2021. „Komise tvrdí, že Česká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 22 Smlouvy o fungování Evropské unie, tím, že občanům Unie, kteří nemají státní občanství České republiky, ale mají bydliště v České republice, odepírá právo stát se členem politické strany nebo politického hnutí,“ odůvodňuje zpráva.
Druhá žaloba se týká ministerstva školství a bylo ČR doručena 14. února 2022. „Komise zastává názor, že Česká republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice 2013/55/EU,“ uvádí k tomu zpráva pro Senát.
Žalobě se nakonec vyhnulo ministerstvo kultury, když Komise nejprve v květnu 2022 rozhodla o jejím podání, ale následně v září 2022 rozhodla o jejím nepodání. Důvodem měla být neprovedená notifikace právních předpisů upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).
Odbor Úřadu vlády vyhodnotil 1100 materiálů
Zajištění správné implementace předpisů EU a slučitelnost legislativy ČR s unijním právem kontroluje odbor kompatibility Úřadu vlády ČR. „Během roku 2022 se analyticko-konzultační oddělení odboru kompatibility zabývalo přibližně 1100 materiály legislativní i nelegislativní povahy, přičemž vypracovalo cca 470 písemných stanovisek týkajících se slučitelnosti návrhů právních předpisů České republiky s právem Evropské unie, a další desítky vyjádření poskytlo po pracovní linii, zejména z důvodu potřeby rychle reagovat na situaci vzniklou v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo v souvislosti s řešením energetické krize,“ shrnuje v závěru materiál pro Senát.
Odbor je dále rozdělen na jednotlivá oddělení, která ve vztahu k legislativě EU a závazkům ČR vykonávají různé funkce. „Prostřednictvím databázové evidence, která je součástí ISAP, přiděluje oddělení pro legislativní proces EU průběžně gesce k navrhovaným předpisům a jiným dokumentům Evropské unie věcně příslušným resortům a připravuje podklady pro vyřešení případných gesčních sporů. V hodnoceném období byla určena gesce k 43 244 dokumentům Evropské unie,“ popisuje zpráva činnost oddělení pro legislativní proces EU.
V hodnoceném období bylo připomínkováno 218 návrhů předpisů Evropské unie v rozsahu cca 9 000 stran textu, uvádí v této souvislosti zpráva.
Irena Válová
