Evropský výbor pro sociální práva zveřejnil rozhodnutí ve věci kolektivní stížnosti podané organizací European Federation of National Organisations working with the Homeless (FEANTSA) proti České republice. Rozhodnutí konstatuje porušení práva na bydlení a zdůrazňuje negativní dopad na zranitelné skupiny osob včetně Romů.
Stěžovatelská organizace namítala, že Česká republika nepřijala dostatečná opatření k zajištění sociálního bydlení, neposkytuje dostatečné záruky před nuceným vystěhováním nízkopříjmových domácností z ubytoven a v sociálně vyloučených lokalitách došlo k nepřiměřenému snížení výplaty dávek na bydlení. Kritizovala rovněž politiku tzv. „bezdoplatkových zón“, nebo negativní dopad požadavku adresy trvalého pobytu na výkon práv osob v oblasti bydlení včetně čerpání dávek na bydlení. Dle stěžovatelské organizace navíc všechna daná pochybení dopadají neúměrně na Romy.
Evropský výbor pro sociální práva shledal porušení článku 16 Evropské sociální charty. Připomněl, že státy mají povinnost přijmout vhodná opatření k zajištění přiměřeného bydlení, a to především pro zranitelné skupiny osob. Za situace, kdy je nabídka sociálního bydlení nedostatečná a vnitrostátní právní předpisy nezaručují právní nárok na bydlení, je ochrana práva na bydlení v rozporu s Evropskou sociální chartou. Za nedostatečné označil i záruky před nuceným vystěhováním. Poukázal přitom na problematickou praxi majitelů ubytoven ve vyloučených lokalitách, kteří s lidmi často ve zranitelném postavení uzavírají krátkodobé smlouvy o ubytování a snižují tak jejich ochranu ubytovaných před nuceným vystěhováním. Těmto lidem není zajištěna ani včasná konzultace s cílem nalézt řešení jejich situace, ani jim není zajištěno náhradní bydlení, pokud k vystěhování dojde. Konstatoval rovněž, že stát nepřijal nezbytná opatření k zajištění přístupu k dávkám na bydlení pro nízkopříjmové a znevýhodněné skupiny žijící na ubytovnách. Uvedl, že v České republice došlo k významnému snížení počtu příjemců sociálních dávek v sociálně vyloučených lokalitách, ale zároveň se značně zvýšil počet lidí žijících na ubytovnách. Významné počty lidí tak nemají nárok na dávky na bydlení.
Výbor také konstatoval, že došlo k porušení zákazu diskriminace, jelikož výše uvedená pochybení neúměrně dopadají na Romy, kteří tvoří většinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit a obyvatel ubytoven.
Mohlo by vás zajímat
Za neprokázané Výbor označil tvrzení stěžovatelské organizace, dle něhož má požadavek adresy trvalého pobytu negativní dopad na výkon práv osob v oblasti bydlení. Vyhlašování tzv. bezdoplatkových zón pak bylo zamezeno v roce 2021 Ústavním soudem.
Rozhodnutí v českém jazyce spolu s jeho anotací naleznete ZDE.
