Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela při nedávné návštěvě zdůraznil Ázerbájdžán význam tamního plynu při nahrazování ruských dodávek. Česká republika podle Síkely potřebuje posílit spolupráci s Ázerbájdžánem a připravuje se obchodní návrh na zkušební dodávky. Obchodní výměna mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem se tradičně orientuje na uhlovodíkový sektor, který pokrývá drtivou většinu objemu dovozu.
„Nemusí to být jen v dodávkách plynu a ropy, ale také například v zeleném vodíku, na jehož výrobu se chce země více zaměřit,“ zdůraznil ministr.
„Roli Ázerbájdžánu v energetické bezpečnosti Evropy považuji za zásadní, zejména s ohledem na budoucnost. Evropa potřebuje silné a spolehlivé partnery v oblasti energetiky, kteří jsou klíčem k udržení stability a konkurenceschopnosti našeho průmyslu,“ doplnil.
Jozef Síkela také připomněl, že do výstavby nedávno dokončeného železničního koridoru Baku-Tbilisi-Kars se zapojilo 10 českých firem a výše investic přesáhla 750 milionů eur. Kromě energetiky existuje velký potenciál pro rozvoj další spolupráce v oblasti inovací nebo zdravotnických technologií.
„Jsou to i ázerbajdžánské dodávky, které Evropě pomáhají nahrazovat plyn z Ruska. Česko by mohlo v blízké budoucnosti získávat plyn z Ázerbájdžánu, naší snahou je začít co nejdříve s návrhem podmínek a s testovacími dodávkami,“ řekl dále ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a podotkl: „Spolupráce s v oblasti energetiky však můžeme rozvíjet i nadále a nemusí to být jen v dodávkách plynu či ropy, ale také třeba zeleného vodíku, na jehož produkci se chce země více zaměřit. Vnímám roli Ázerbájdžánu v energetické bezpečnosti Evropy jako nezbytnou, zejména s ohledem na budoucnost. Evropa potřebuje pevné a spolehlivé energetické partnery, kteří jsou klíčoví pro udržení stability a konkurenceschopnosti našeho průmyslu.“
Ministr Síkela jednal také s ázerbájdžánským ministrem hospodářství o rozvoji vzájemné spolupráce. „Do stavby nedávno dokončeného železničního koridoru Baku-Tbilisi-Kars se zapojilo 10 českých firem a výše investic překročila 750 milionů euro,“ říká Síkela a dodal: „Kromě energetiky vidíme potenciál rozvoje další spolupráce například v inovacích nebo zdravotnických technologiích.“
Česká republika a Ázerbájdžán navázaly v posledních desetiletích silné obchodní vztahy. Statistiky ukazují rostoucí hospodářskou spolupráci. Například za období leden-listopad 2022 došlo ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 k výraznému nárůstu objemu vývozu i dovozu.
Vývoz vzrostl o 66,9 procent z 66 194 000 eur na 110 504 000 eur. Ázerbájdžán se tak posunul o tři místa na 61. místo nejvýznamnějšího obchodního partnera z hlediska vývozu. Dovoz se zvýšil z 495 237 000 eur o 156,4 procent na 1 269 629 eur. Ázerbájdžán se posunul o 60 míst a stal se tak 28. nejvýznamnějším dovozním partnerem. Obrat se zvýšil o 145,8 procent z 561 431 000 eur na 1 380 133 000 eur a posunul Ázerbájdžán o 43 míst na 36. nejvýznamnějšího partnera z hlediska celkového obratu.
Obchodní výměna mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem se tradičně orientuje na uhlovodíkový sektor, který pokrývá drtivou většinu objemu dovozu. Co se týče vývozu, z Česka proudí například telekomunikační a audio technologie, silniční vozidla a kancelářská technika.
„Náš vývoz plynu do Evropy zvyšujeme. Zatímco v roce 2021 jsme vyvezli do Evropy jen osm miliard kubických metrů zemního plynu, letos to bude asi 12 miliard. To znamená polovinu celého našeho exportu. Musím také zdůraznit, že náš vývozní potenciál není omezen jen na Evropu. Velkými trhy jsou pro nás Turecko a také Gruzie,“ řekl před časem ázerbajdžánský prezident Ilham Alijev.
„Objednávky jsme obdrželi i z dalších zemí. Mezi těmito zeměmi je i Česko, Česká republika. Také Černá Hora, Bosna a Hercegovina a Chorvatsko. A ještě další země chtějí plyn z Ázerbájdžánu,“ řekl Alijev na tiskové konferenci v Berlíně po nedávném jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Ázerbájdžán vedle Turecka a Gruzie již nyní dodává zemní plyn do Řecka, Bulharska, Itálie a od letošního roku nově Rumunsko.
„Naším záměrem je dodat první plyn do Maďarska, na tom pracujeme. Jednáme také s vládou Albánie,“ uzavřel Ilham Alijev.
Evropská unie se po ruské invazi na Ukrajinu snaží vyrovnat s výrazným omezením dodávek plynu z Ruska, a vidí proto v Ázerbájdžánu energetického partnera. Loni EU s touto kavkazskou zemí podepsala memorandum o navýšení dodávek plynu. To připomněl i Alijev. „Na základě tohoto memoranda budeme do roku 2027 vyvážet do Evropy ročně 20 miliard kubických metrů plynu. To je náš cíl,“ řekl prezident.
(nik)
