Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce vyjmout zastropování cen plynu z Ruska z pátečního mimořádného jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie. Síkela dodal, že jeho resort má téměř připravený plán pomoci pro domácnosti i firmy. Pro domácnosti nebo veřejné služby se nabízejí možnosti zastropování cen energií. Síkela ale upozornil, že bude nutné řešit zásah do státního rozpočtu. Ten se bude odvíjet od dalšího vývoje na trhu s energiemi a na dohodách na evropské vyjednávací platformě.
Česká republika se pokusí vyjmout řešení možného zastropování cen plynu z Ruska z programu pátečního jednání ministrů zemí Evropské unie odpovědných za energetiku. Na dnešním zasedání senátního výboru pro hospodářství to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Zároveň má ministerstvo průmyslu podle jeho slov „téměř připravená“ opatření pro národní pomoc firmám i domácnostem.
Podle Síkely jde v případě zastropování cen plynu z Ruska spíše o politický nástroj, nikoliv o řešení současné energetické krize v Evropě. V pátek chce na radě ministrů EU jednat například o oddělení cen elektřiny a plynu, daňových změnách pro výrobce a distributory energií nebo o emisních povolenkách.
„Podle mě je to nekonstruktivní návrh. Jde spíše o další variantu sankcí vůči Rusku než o aktuální řešení energetické krize v Evropě. A my nyní nechceme připravovat další sankce, ale řešit situaci s energiemi,“ řekl senátorům Síkela.
Omezení prodeje emisních povolenek?
Evropští ministři by v pátek podle Síkelových slov měli diskutovat o několika variantách řešení krize. Česká republika bude chtít na jednání zařadit například takzvaný iberijský model, který by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu.
Podle Síkely by to pomohlo především v případě elektřiny, jejíž ceny by se podle jeho odhadu mohly snížit na úroveň asi 200 až 400 eur za kilowatthodinu.
V případě plynu by ale ceny nejspíš zůstaly na podobné úrovni jako nyní.
Síkela také varoval před tím, že tento model může vést k větší spotřebě plynu, což by v případě silnější zimy mohlo ohrozit zásoby zemního plynu v Evropě.
Další alternativu pak navrhuje Evropská komise. Ta zvažuje zastropovat ceny u některých levnějších zdrojů energií, jako jsou například jaderné elektrárny.
Variantou jsou podle Síkely také daňové úpravy pro výrobce a distributory energií.
Český ministr hodlá v pátek otevřít i diskusi o možnosti omezení prodejů emisních povolenek.
Podle něj by například roční omezení programu s povolenkami neznamenalo odklonění od klimatických unijních cílů.
„Situace je mimořádná, proto by šlo také o mimořádné opatření,“ vypíchl Síkela.
Připustil nicméně, že možnosti omezení programu s emisními povolenkami nedává velké šance, protože je proti tomu Evropská komise.
Finišujeme!
Ministr průmyslu a obchodu senátorům sdělil, že jeho resort má téměř připravený soubor opatření pro řešení dopadů energetické krize pro všechny skupiny českých spotřebitelů.
Měly by mezi nimi být například i kompenzace pro firmy, kterým klesla ziskovost, uvedl Síkela na středečním zasedání senátního výboru.
Podle Síkely by připravovaná opatření měla jít nad rámec případných dohod v EU.
Všechny dohody, kterých dosáhnou ministři zemí Evropské unie, podle Síkely k řešení krize stačit nebudou.
„Máme téměř připravený soubor opatření na regulaci a zásah do cen energií. Ta budou zaměřena na všechny skupiny spotřebitelů – domácnosti, veřejné služby i firemní sektor,“ nechal se slyšt Síkela.
Pro domácnosti nebo veřejné služby se podle Síkely nabízejí možnosti případného zastropování cen energií. Stát chce vůči nim postupovat obdobně. Ministr zároveň upozornil, že bude nutné také řešit zásah do státního rozpočtu. Ten se bude odvíjet od dalšího vývoje na trhu s energiemi a na dohodách na poli EU, uvedl.
Pro podnikatele a byznys připravuje ministerstvo návrh na kompenzace. Původně navržené kompenzace podnikům, které se propadly do provozní ztráty, podle Síkely nebyly dostačující.
Nový návrh by tak měl nabídnout možnost kompenzací i společnostem, kterým kvůli krizi klesla ziskovost.
Ministr průmyslu vysvětlil, proč nemůže Česká republika opustit celoevropský trh s elektřinou.
„My sice elektřinu vyvážíme do okolních států, ale na druhou stranu jsme stoprocentně závislí na dovozu plynu a ropy. Proto nemůžeme opustit trh s elektřinou a následně se domáhat solidarity na ostatních trzích,“ argumentoval Síkela.
Dělejte něco!
Zástupci energeticky náročných průmyslových odvětví zaslali zkraje týdne předsedovi vlády Petru Fialovi otevřený dopis, v němž žádají o rychlý zásah proti extrémním cenám energií, které stále víc drtí český průmysl. Doporučují vládě šest konkrétních opatření, která by pomohla řešit příčiny nebo tlumit následky současných cen elektřiny a plynu.
Pod dopisem je podepsáno 932 společností, některé z nich hromadně prostřednictvím byznysových asociací. Ze známých jmen zde nalezneme třeba Agrofert a jeho dceřiné podniky, BASF, Cement Hranice, ČEPRO, Českomoravský cement, Kavalierglass, Liberty Ostrava, Orlen Unipetrol, Safinu, Spolchemii, Synthos Kralupy, Třinecké železárny či Vítkovice Steel.
Průmyslníci varují, že současné ceny elektrické energie a zemního plynu jsou v dlouhodobějším horizontu likvidační, v případě plynu navíc hrozí přerušení či omezování dodávek. Do největší tísně se logicky dostávají energeticky náročná odvětví, tedy chemičky, ocelárny, cementárny, vápenky, cihlárny, papírny, sklárny a keramičky.
„Hrozí krach mnoha firem a masivní propouštění, ale vláda reaguje bohužel velmi pomalu. Skutečně účinné zásahy na trhu s plynem a elektřinou včetně zastropování ceny začala diskutovat až na konci srpna, což je pozdě,“ říká Petr Mazzolini z AGC Flat Glass Czech, podniku zaměřeného na výrobu plochého skla pro automobily.
„Chceme, aby vláda hledala domácí řešení energetické krize. Zároveň s napětím čekáme na výsledky jednání energetických ministrů, které se koná 9. září. Určitě musíme být aktivní i na evropské úrovni a podporovat rozumnou a postupnou cestu k nízkoemisní ekonomice,“ dodává předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban.
Co by tedy průmyslníci vládě doporučili? Dopis premiérovi obsahuje šest návrhů:
- Co nejrychlejší zastropování ceny energií.
- Zavedení motivačního prvku pro velké spotřebitele k úsporám zemního plynu tak, že bude formou aukcí nabízet finanční kompenzaci za dobrovolné snížení spotřeby.
- Zahájení evropské debaty o pozastavení či změnu systému obchodování s emisními povolenkami, jejichž rekordní cena dál navyšuje náklady již tak těžce zkoušených průmyslových podniků.
- Schválení programu pomoci firmám podle dočasného rámce státní podpory EU.
- Předběžná aktivace kurzarbeitu pro případ, že dojde k propouštění třeba při náhlém přerušení dodávek zemního plynu.
- Zintenzivnění podpory technologické a klimatické transformace českého průmyslu včetně přechodu na alternativní paliva.
Zástupci energeticky náročných odvětví průmyslu nejsou první, kdo podobnou výzvu vládě odeslal. Jen o pár dnů dříve stejně postupovali šéfové Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Také podle jejich názoru se ceny energií dostaly mimo reálné možnosti průmyslových odběratelů, což si vyžaduje mimořádné zásahy do stávajícího nastavení cenotvorby elektřiny a plynu.
Nervozitu na energetickém trhu opět zvýšilo rozhodnutí ruského režimu, že neobnoví po „třídenní“ odstávce provoz plynovodu Nord Stream 1. Cena plynu pro příští rok na nizozemské burze TTF vylétla z pátečních 182 eur na 235 eur, elektřina na rok 2023 na německé burze EEX vzrostla z 510 na 635 eur za megawatthodinu.
(hrb, dtr, čtk)
