Transformace České Pošty (ČP) nastartovala, musí ale dál pokračovat. „V opačném případě by to mohlo znamenat, že v roce 2025 bych už nemohl říci s jistotou, že pošta má peníze na provoz zajištěné,“ uvedl pověřený ředitel ČP Miroslav Štěpán při debatě nad detailním transformačním plánem v rámci kulatého stolu v poslanecké sněmovně. Úpadek v této chvíli tak podle něj podniku nehrozí, je ale potřeba dále zavádět změny, které už začaly.
Existují dvě možnosti, uvedl ředitel ČP při představování detailního plánu transformace státního podniku s ohledem na celkové financování, ve sněmovně. První je scénář pouze provozního financování v roce 2024, který vychází z předpokladu pokračování takzvaného krizového řízení i v tomto roce a má jediný cíl: zajistit ‚pouhou‘ provozní udržitelnost do konce období pro držení poštovní licence. Tu další by měl v roce 2025 udělovat Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Takový scénář je ale realizovatelný jen za podmínky omezených investic do prorůstových aktivit. Znamená tak sice nulové nároky na státní rozpočet, ale zároveň i pokračující podeinvestovanost v roce 2024 a chybějící hotovost v roce 2025.
Ředitel Štěpán se jednoznačně vyslovil proto pro realizaci druhého scénáře, který je rozšířený o transformační financování. Vychází z předpokladu aktivování prorůstových aktivit a transformačních kroků s výnosy v budoucích letech. To sebou nese ale nejen potřebu získat prostředky pro investice z externích zdrojů, ale zároveň i podporu pro transformační kroky ze strany státu. A to na úrovni legislativní i finanční.
V tomto případě tak půjde o kombinaci veřejných a externích zdrojů. „U veřejných je to o daňových poplatnících. A my jsme deklarovali vládě, že stávající firmu jsme schopni finančně zvládnout, ale je třeba financovat transformační aktivity,“ zdůraznil. Ty ČP slibuje předkládat jako taxativní seznam, který bude odpovídat jednotlivým obchodním případům. „Tedy ať se přesně ví, kolik vložit a kolik nám to přinese. Jednotlivé případy se budou probírat na poradě ekonomických ministrů, bude to transparentní, budou vědět do čeho se jde a co to přinese,“ přiblížil Štěpán.
Každopádně, pokud, podle ředitele, bude tato druhá varianta skutečně přijatá, začne se narovnávat hospodaření ČP. „Budu rád, když konstruktivně podpoříte věci obsažené v transformačním plánu. Za mě by racionální řešení bylo, aby Česká pošta sloužila nejen pro stát, ale i občanům. To ale vyžaduje, aby věci nebyly brány zkratkovitě, nezaměřovat se na to, co bylo a nebrat na zřetel, že to někdo chce, ale je důležité se dívat do budoucna,“ zdůraznil u kulatého stolu.
V příštím roce by tak měli poslanci schválit transformační zákon, který povede k oddělení Balíkovny do samostatné akciové společnosti, což byl další bod, který ve sněmovně zástupci ČP detailněji popsali. Ve státním podniku Česká pošta zůstane pobočková síť, která bude poskytovat služby pro stát. Úhrada těchto služeb by už neměla být limitovaná částkou 1,5 miliardy korun jako dosud a bude vyplácená čtvrtletně. V roce 2025 by pak měl Český telekomunikační úřad (ČTÚ) udělit novou poštovní licenci. V letech 2025 a 2026 pak poštu jako celek čeká kladné hospodaření.
Ředitel očekává, že pokud ČP půjde cestou transformace, tak za následující 3 roky přínos (za oba podniky) bude ve výši čtyři miliardy a náklady na úrovni 3,3 miliardy korun. Letos pak podnik očekává ještě provozní ztrátu okolo 310 milionů korun, což je zhruba o 630 milionů nižší propad než loni. Původně ČP předpokládala 1,5 miliardy.
Balíky i do Polska, Německa či na Slovensko
V dalších bodech se představitelé pošty zabývali především zmíněnou Balíkovnou, což má být tedy samostatná funkční akciová společnost, která vznikne vyčleněním vnitropodnikové organizační jednotky divize Balíkovna ze státního podniku Česká pošta a má, jak uvedl její ředitel Lukáš Rampas jeden zásadní cíl: udržet si největší tržní podíl na trhu balíkových zásilek. Od 1. 1. 2025 by pak měla fungovat jako komerční subjekt vlastněný státem, ale bez státní podpory, protože poštovní licence zůstane České poště.
Společnost by se měla stát plně konkurenceschopná na trhu s balíkovými zásilkami a být maximálně nezávislá. Na základě takového modelu bude posléze vybrána jedna z pravděpodobných variant: samostatně fungující Balíkovna bez nutnosti vstupu strategického investora, kterou tedy provozuje stát, vstup strategického partnera nebo úplný prodej Balíkovny.
Rampas připomněl, že divize vznikla v roce 2018 a během pěti let se rozrostla tak, že aktuálně disponuje už více jak sedmi tisíci výdejních míst a značka se stala dvojkou na tuzemském trhu s tržním podílem ve výši 31 4 %. „Tím, že je ale pod Českou poštou, nemůže získat peníze na rozvoj. A bez financí to nepůjde, je nutné investovat například do rozvoje logistického parku,“ zdůraznil Rampas.
Pokud se transformační plán povede, počet přepravovaných zásilek by měl dále růst. V roce 2024 se počítá s 65 miliony kusy a třetinovým nárůstem výdejích míst, kterých by mělo být tak už deset tisíc. Podnik by měl dosáhnout zisku ve výši 4,1 miliardy korun a trží podíl narůst na 33 procent. Balíkovna by měla obsloužit zhruba dvacet tisíc klientů.
Její produktové portfolio mají tvořit čtyři klíčové produkty. Dva stávající: Balíkovna a Balíkovna na adresu a dva nové: jednak Balíkovna plus, která má zajistit doručení větších balíků přímo na adresu a Balíkovna do zahraničí. Podle Rampase je cílem rozvíjet služby především do okolních zemí, v prvé řadě do Polska, na Slovensko a do Německa. Z dalších služeb by pak zákazníci měli brzy dostat plnohodnou aplikaci a společnost by měla například garantovat hodinové okénko na doručení.
Štěpán v rámci diskuze také zdůraznil, že se pošta nechystá už dále redukovat počet poboček, kterých má tedy zůstat na aktuálních 2900. „Zásadní transformační kroky už byly v pobočkové síti realizovány a dnes je to spíše o výrazném zkvalitňování služeb a portfolia,“ uvedl s tím, že důraz bude kladen na Pošty Partner (PP). Cílem je akcelerovat přechod na tuto formu, zvláště ve městech na 3-4 přepážkových formách anebo i ve venkovské síti. Tam by například mohly proběhnout prodeje budov samosprávě s tím, že by v nich byl provoz právě Pošty Partner. A tady se podle pověřené ředitelky divize státní poštovní služby Martiny Ivanové pracuje i na celkovém zatraktivnění podmínek pro provozovatele, kterým by pošta mohla vyplácet více za poskytované služby.
Pro příští rok tak počítá ČP s převodem 150 až 180 poboček. V současnosti je partnerských pošt více než 800 z celkového počtu 2900 poboček.
K samotnému aktuálnímu provozu na poště, kdy zkušenosti občanů z řady obcí ukazují, že u přepážek se po redukci poboček tvoří fronty, jak zjistil i Ekonomický deník a na což opakovaně upozorňovala také poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, Ivanová sdělila, že na největších poštách činí aktuálně průměrná doba čekání zhruba 4 minuty.
Poslankyně Vildumetzová ale opakovaně zdůraznila, že v praxi to tak není. „Na moje tázavé pohledy pak zástupci vedení pošty dodali, že tato čísla platí, ale pouze pro ty pošty, kde je automatický výdej pořadových čísel. Jak je to ve stovkách poboček, kde pořadová čísla nevydávají, vedení netuší,“ reagovala na dotaz Ekonomického deníku.
Ivanová uvedla, že přestože počet klientů narostl o více jak pět procent, doba čekání se prodloužila jen o několik sekund. Nicméně následně nakonec v rámci debaty připustila, že „jednotlivé případy (front) jsou“ a proto pošta „buduje přepážky navíc a posiluje i počty pracovníků“.
A dále pobočky i modernizuje, letos v sedmi případech, příští rok jich má přibýt šest. Cílem je dále rozšiřovat portfolio nabízených služeb a podle ní nedává ak smysl „dělat nové služby na starých pobočkách“.
„Hodně o managementu vypovídá podle mého i to, že za celou dobu prezentace vlastně nepadlo ani slovo o tom co zákazník a jak chce pošta zcela konkrétně bojovat o přízeň svých klientů, tedy jak přesně má vypadat dostupnost, kvalita a rychlost služeb. Vypadá to, že slovo zákazník je asi v managementu redukováno na položku, která se má chovat tak, jak si vedení přeje,“ podotkla Vildumetzová. A dodala, že za znepokojivou považuje i další věc.
„Je pro mě nepřijatelné, že jsem od vedení ani dnes, přes opakované otázky, nedostala odpovědi na to, kolik teď stojí Českou poštu IT systém, včetně účetního systému, a kdo jej spravuje. Stejně tak mi také stále dluží onu ‚bájnou‘ analýzu, podle které se Česká pošta rozhodla uzavřít 300 poboček,“ uvedla s tím, že když poukázala na to, že podle jejich informací byly mezi nimi i některé ziskové, pověřený ředitel České pošty odpověděl, že „asi těžko, protože všechny pobočky, které dnes provozuje Česká pošta, jsou ztrátové“.
Prodeje nemovitostí za 4, 5 miliardy korun
Česká pošta v příštích letech předpokládá také prodej zbytného nemovitého majetku v hodnotě 4,5 miliardy korun, jak ve sněmovně přiblížil ředitel divize sdílených služeb Ondřej Škorpil. Nemovitosti v hodnotě 11 miliard korun si naopak ponechá pro další provoz státního podniku nebo Balíkovny.
Řada starostů obcí se ale obává, aby v prostorech bývalých objektů pošty nevznikaly třeba problematické ubytovny, jak upozornila už dříve opakovaně Vildumetzová i s tím, že k budovám patří mnohdy i přístupové komunikace, což může přinést další komplikace. Škorpil ale připomněl, že si pošta nemůže v rámci podmínek určovat, kterému zájemci dá přednost, ani pokud například ví, že jeden v získaném objektu bude chtít provozovat školu, zatímco druhý ubytovnu. „Nemáme takovou možnost, musíme se řídit cenou,“ uvedl. Jak už i dříve zdůraznili představitelé ČP, pro ní „je důležité dodržet péči řádného hospodáře a z prodeje nemovitostí získat maximální možnou sumu.“
Škorpil pak dodal, že podle současné legislativy nemají ani samosprávy právo přednostního nákupu. Některé prodeje jsou ale součástí převodu na provozovatele Pošty partner, což je podle něho jediná možnost, jak to udělat na přímo.
Monika Ginterová
