Česká pošta začala nabízet k prodeji rušené pobočky a aktuálně má uveřejněno 18 nabídek na odkup nemovitostí, jak budov, tak pozemků, potvrdil Ekonomickému deníku mluvčí společnosti Matyáš Vitík. Dalších více než patnáct objektů je ve fázi přípravy a brzy je půjde rovněž odkoupit. „Prodeje ale nesouvisí pouze se zrušením poboček k 30. červnu tohoto roku, nbízíme i ty, pro které už nemáme v poštovním provozu využití,“ dodal mluvčí.
Nejvyšší vyvolávací cena v rámci nové vlny prodejů je u nemovitosti České pošty v ulici Na Strži na Praze 4, a to přes 310 milionů korun. Jedná se o sedmipatrovou budovu, jejíž administrativní a kancelářské prostory už nejsou pro Českou poštu potřeba. Součástí nabídky k odkupu je nájemní smlouva, díky které bude ve stávající budově nadále fungovat pobočka České pošty. Občané tak o své poštovní služby nepřijdou.
Pošta také už dříve uvedla, že hodlá v aukci nabídnout i budovu hlavní pošty na rohu ulic Jindřišské a Politických vězňů v Praze. Ta však zatím v seznamu připravovaných prodejů není, stejně jako žádná další pražská pobočka, potvrdil Ekonomickému deníku Vitík. Nicméně dodal, že se nadále s jejím prodejem podle něho počítá. „I v tomto případě by ale na svém místě zůstala pobočka České pošty,“ dodal.
Česká pošta kvůli úsporám zrušila v polovině roku 300 z 3200 provozovaných poboček. Část nemovitostí z rušených pošt, které vlastní, chce postupně nabídnout prodeji. Očekává výnos okolo 1,5 miliardy korun.
Jak doplnil pro ED mluvčí společnosti, podnik během července a srpna žádné výraznější systémové problémy na pobočkách v souvislosti se zmíněným zrušením nezaznamenal. „Je ovšem třeba brát v potaz, že obecně v letních měsících, a to i vlivem dovolených, lidé pošty nenavštěvují tak, jako v jiných měsících roku. V říjnu budeme mít data za září a srovnání s běžným provozem před redukcí pobočkové sítě,“ přiblížil s tím že pokud by se nakonec nějaké lokální problémy vyskytly, je ČP připravena personálně dané pobočky posílit.
Pro Ekonomický deník Vitík také uvedl, že jelikož se pošta řídí platnou legislativou, která jí v tuto chvíli ukládá provozování 2900 poboček a tuto povinnost také splňuje, žádné další rušení poboček aktuálně v plánu není.
Podnik za loňský rok vykázal ztrátu přes 1,7 miliardy korun, letos to měly být až čtyři miliardy, což by znamenalo insolvenci podniku. Očekávanou ztrátu se ale podařilo úsporami snížit na zhruba polovinu. Letos má podle pověřeného ředitele Miroslava Štěpána dosáhnout miiardy korun. Vláda také přijala plán transformace, který do dvou let počítá s rozdělením pošty na část provozující pobočky, základní poštovní služby a služby pro stát, a komerční část doručující balíky a poskytující logistické služby. Podrobná podoba by měla být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) hotová ke konci září.
Podle pověřeného ředitele je nynější Balíkovna oblíbená a roste a spojení s Českou poštou ji brzdí. Komerční služby potřebují investice a rozvoj, uvedl. Divize Balíkovna by měla vzniknout v poště podle pověřeného ředitele od září. Vyčlenění se má uskutečnit v roce 2025. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner. Český stát si zachová dominantní podíl, zdůraznil Rakušan.
Pošta má nového manažera pro transformaci
Česká pošta má zároveň nového transformačního manažera, stal se jim Luděk Palek který vede útvar Strategie a řízení změn. Do funkce nastoupil v červenci, kdy nahradil dosavadního manažera transformace Martina Chládka. Aktuálním úkolem Palka je přípravit jednotlivé částí plánu tak, aby materiál mohl být předložen vládě ke schválení do konce září. Po jeho schválení bude dohlížet na jeho realizaci a koordinovat jednotlivé kroky.
„Dostal na starosti ostrou fázi transformace. Dnes už situace není postavena tak, zda transformace proběhne či nikoli. Od vlády máme jasné zadání a to je potřeba v čase splnit. Patří sem jak stabilizace České pošty, tak její rozdělení na státní Českou poštu a akciovou společnost Balíkovna. Od 1. ledna 2025 budou obě firmy působit samostatně a každá bude nabízet odlišné portfolio služeb,“ zdůraznil Štěpán.
Monika Ginterová
