Středočeský krajský úřad (KÚ) minulý týden zveřejnil text březnového rozhodnutí, kterým zrušil předchozí rozhodnutí Městského úřadu v Černošicích (MÚ), kterým byl konstatován střet zájmů premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a uložena pokuta 200 tisíc korun. KÚ k tomu vedly v podstatě čtyři důvody: dva procesní povahy a dva povahy odlišného právního posouzení.
Úředníci KÚ těm černošickým hned v úvodu vytkli to, že stanovisko právního odboru MÚ Černošice, které si vyžádali úředníci z přestupkové agendy jako podklad pro své rozhodnutí, nerespektuje presumpci neviny. „Nastala zde bezprecedentní situace, kdy ve spisovém materiálu vedeném Městským úřadem Černošice jako věcně příslušným správním orgánem, je ještě před tím, nežli došlo k zahájení samotného řízení o přestupku, zachycen závěr Městského úřadu Černošice, podle kterého mj. nelze jinak, než konstatovat, že Ing. Andrej Babiš se dopouští přestupku dle ustanovení § 23 odst. písm. b) zákona č. 159/2006 Sb.“, uvádí se v rozhodnutí KÚ. Stanovisko tak podle nich vykazuje znak nezákonnosti, neboť nerespektuje ustanovení § 69 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a článek 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Proto nemělo být vůbec zahrnuto mezi podklady pro vydání rozhodnutí, k nimž mohli černošičtí přihlížet.
Další zásadní procesní vadou má být podle nich to, že prvoinstanční rozhodnutí se odkazuje na právní analýzu, kterou černošickým poskytla Česká pirátská strana (Piráti). A to přestože bylo černošickými úředníky zmocněnci Andreje Babiše sděleno, že k analýze nebude přihlíženo. „Odvolací správní orgán shledal uvedený postup správního orgánu I. stupně jako negativní zásah do procesního práva obviněného podle § 36 odst. 3 správního řádu, podle kterého musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, jelikož svým postupem správní orgán l. stupně uvedl dne 15.1.2019 obviněného v omyl, když vyvolal dojem, že předmětná právní analýza (listy č. 424 – 465) nebude podkladem pro vydání rozhodnutí“, konstatovali krajští úředníci. Ti zkritizovali i to, že jejich černošičtí kolegové vůbec politické strany oslovili s žádostí o odpovědi na položené otázky ohledně možného střetu zájmů Andreje Babiše a nevyžádanou analýzu pak do svého rozhodování zahrnuli. „Byt‘ se z hlediska běžně vykonávané činnosti správního orgánu I. stupně v daném konkrétním případě jedná o zvlášť‘ složitý případ, dle názoru odvolacího správního orgánu je nepřípustné, aby jako podklad pro vydání rozhodnutí ve věci obvinění z přestupku byla užita nevyžádaná právní analýza předložená správnímu orgánu politickým subjektem. Jakoukoliv snahu politických subjektů o ovlivnění výsledku vedeného řízení o přestupku je potřeba vyloučit,“ uzavírá se v rozhodnutí KÚ.
Ohledně posouzení skutkového bylo podle krajských úředníků úkolem černošických zjistit, zda je Andrej Babiše ve smyslu zákona o střetu zájmů ovládající osobou společností LONDA, jako provozovatele rozhlasového vysílání, MAFRA, jako vydavatele periodického tisku a Stanice O, jako provozovatele televizního vysílání.
Zákon o střetu zájmů, ani zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání či tiskový zákon, však podle krajských úředníků neobsahují bližší vymezení pojmu „ovládající osoba“, z něhož by bylo možné v řízení o přestupku vycházet. „Obecná definice pojmů „ovládající osoba“ a „ovládaná osoba“ je pak obsažena v § 74 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, dle kterého ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou“, popisují své právní úvahy krajští úředníci. Z toho ovšem podle nich vyplývá, že ovládanou osobou může být výhradně obchodní korporace. Ale protože svěřenské fondy obchodními korporacemi nejsou, nemůže tak být Andrej Babiš vůči nim v postavení ovládající osoby.
Postavení ovládající osoby
Černošičtí své rozhodnutí, že je Andrej Babiš v postavení ovládající osoby, podle nich chybně opřeli o výklad zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Takovou právní konstrukci však nelze podle krajských úředníků akceptovat. „Úpravu pojmu „skutečný majitel“ obsaženého v zákoně o legalizaci výnosů z trestné činnosti nelze zaměňovat s úpravou pojmu „ovládající osoba“ v zákoně o obchodních korporacích, jelikož jde o dva zcela odlišné pojmy. Z okolností případu nijak nevyplývá, že by předmět vedeného řízení o přestupku jakkoliv souvisel s otázkou legalizace výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo financování šíření zbraní hromadného ničení ve smyslu zákona o legalizaci výnosů z trestné činnosti“, rozporují právní úvahy černošických krajští úředníci.
Podle názoru KÚ černošičtí také nedostatečně zhodnotili, zda ve zmíněných firmách může Andrej Babiš skrze svěřenské fondy uplatňovat vliv. „Jestliže správní orgán I. stupně dospěl k závěru, že obviněný nemá právo ovlivňovat průběžnou činnost svěřenského správce pokyny, požadavky na informace, a jiným ovlivňováním správce nebo protektorů, ale má právo vyhodnocovat konečné či průběžné výsledky svěřenského fondu, odvolacímu správnímu orgánu není zcela zřejmé, zda právě v právu vyhodnocovat konečné či průběžné výsledky svěřenského fondu má být dle názoru správního orgánu l. stupně spatřován onen rozhodující vliv obviněného na předmětné právnické osoby. V takovém případě však dle právního názoru odvolacího správního orgánu, bez možnosti ovlivňovat správce svěřenského fondu, který podle ustanovení § 1448 odst. 3 občanského zákoníku vykonává vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vlastním jménem na účet fondu, nemůže v pouhém právu obviněného vyhodnocovat průběžné či konečné výsledky svěřenského fondu spočívat rozhodující vliv na předmětné právnické osoby,“ konstatují krajští úředníci.
V této souvislosti vytkli černošickým i to, že nevzali v potaz i důkazy svědčící ve prospěch Andreje Babiše. Konkrétně uvedli rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která v posuzované době několikrát rozhodla kladně o přidělení licencí pro vysílání „Óčku“, tedy jedné z firem, které se údajný střet zájmů má týkat. RRTV má přitom ze zákona povinnost žádosti nevyhovět, je-li žadatel ve střetu zájmů. „K hodnocení formy zavinění považuje odvolací správní orgán za přiléhavé poukázat na již zmíněná rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která, vázána povinností zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, a zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, při rozhodování o udělování licence k provozování televizního vysílání v průběhu roku 2018 pro Stanici O, a.s., IČ: 2650991, jako jednu z právnických osob, kterou má obviněný ovládat, celkem ve čtyřech případech neshledala existenci překážky v udělení licence v tom, že by předmětná právnická osoba byla v rozporu s ustanovením § 4a odst. 1 zákona o střetu zájmů ovládána veřejným funkcionářem,“ argumentují krajští úředníci na jiném místě rozhodnutí.
Ti v závěru určili, co je podle nich nyní úkolem černošických: předně je to otázka, zda může Andrej Babiš ve firmách prostřednictvím svěřenských fondů přímo či nepřímo uplatňovat vliv. Při posuzování těchto otázek se ovšem mají držet úpravy obsažené v zákoně o střetu zájmů, zákoně o obchodních korporacích a občanském zákoníku a striktně uplatňovat princip speciality a subsidiarity právních předpisů. „Nelze tak jednotlivým pojmům, výrazům a situacím přisuzovat jejich význam podle právních předpisů nahodile, bez bližšího zkoumání, zda ten který právní předpis reguluje konkrétní řešenou problematiku,“ připomínají krajští úředníci. Konkrétně mají černošičtí hledat odpověď na otázku, zda Andrej Babiš může prostřednictvím svěřenského fondu jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu předmětných právnických osob (AGROFERT, LONDA, MAFRA, Stanice O) nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu uvedených obchodních korporaci, nebo zda může toto jmenováni nebo odvolání prosadit. A zda může prostřednictvím svěřenského fondu ovlivňovat nakládání s podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v uvedených obchodních korporacích.
Petr Dimun, Česká justice
